Základní klimatické a geografické charakteristiky
Téměř celý jižní lem Jihomoravské kraje spadá pod turistické oblasti Podyjí a Lednicko-Valtického areálu. Největším městem lokality je Znojmo, kde žije okolo 34 000 obyvatel. Dalšími velkými městy jsou pak Břeclav, Moravský Krumlov, Pohořelice nebo Mikulov. Na jihu sousedí území s Rakouskem.
Vymezení oblasti Podyjí a Lednicko-Valticko, upraveno pocasicz.cz; Zdroj: czech.republic.cz
Teplota
Lokalita Podyjí a Lednicko – valtického areálu patří k těm nejteplejším na území České republiky. Může za to především nízká nadmořská výška a obecně i jakési tuzemské mikroklima, které se zde vyskytuje. Nížina je v podstatě propojena s nížinou na Slovensku, Rakousku a samozřejmě v Maďarsku. Takto velká oblast mezi s sebou v podstatě komunikuje a vytváří celistvý klimatický systém. Proto se průměrné maximální teploty pohybují mezi 10 až 11 °C. O něco chladněji je na západě u Znojma a také jižně od Nových Mlýnů, kde se nachází Pavlovské vrchy. Zde jsou to teploty mezi 9 až 10 °C. Nejchladněji je zcela na západě u Vranovské přehrady, kde se již vyskytují hojné lesy a mírně stoupá nadmořská výška. V této části lokality mohou průměrné roční teploty vystoupit jen na 8 až 9 °C.
Srážky
Ruku v ruce jdou s vysokou průměrnou roční teplotou i srážky. Nížinatá oblast není vhodná pro srážky a těch je tu opravdu málo. Na většině toho území je to mezi 450 až 500 mm. O něco více jich je jihozápadně od Nových Mlýnů a významněji přibývá srážek i západně od Znojma. Zde mohou průměrné roční srážky atakovat až 550 mm za rok. Ještě více a to až 600 mm je průměrně zaznamenáváno u Vranovské přehrady.
Meteorologické stanice
Kuchařovice
Profesionální stanice leží několik km severovýchodně od města Znojmo a dobře reprezentuje zejména západní část této lokality.
Základní údaje o stanici
| Nadmořská výška | 334 m n.m. | |
| Maximální denní teplota | 37,9 °C | 13. 8. 2003 |
| Minimální noční teplota | -24,2 °C | 7. 1. 1985 |
| Největší minimální teplota | 22,6 °C | 8. 8. 2015 |
| Nejvíce srážek za 24 hodin | 72 mm | 24. 6. 2013 |
| Maximální sněhová pokrývka | 80 cm | 4. 2. 1963 |
Zdroj: Ogimet.com
Lednice
Stanice se nachází v obci Lednice, v její jižní části a severně od Hlochovského, Prostředního a Mlýnského rybníka. Dobře reprezentuje tuto lokalitu.
Základní údaje o stanici
| Nadmořská výška | 177 m n.m. | |
| Maximální denní teplota | 38,1 °C | 13. 8. 2003 |
| Minimální noční teplota | -27,6 °C | 7. 1. 1985 |
| Největší minimální teplota | 22,7 °C | 20. 6. 2013 |
| Nejvíce srážek za 24 hodin | 94 mm | 2. 7. 1954 |
| Maximální sněhová pokrývka | 35 cm | 16. 1. 1987 |
Zdroj: Ogimet.com
Meteorologické zajímavosti této oblasti
Vodní nádrže Nové Mlýny a Vranov
Dominantou této lokality jsou určitě nádrže Nové Mlýny, severně od Mikulova a Vranov, která se nachází západně od Znojma. Tyto nádrže výrazně ovlivňují mikroklima, ale každá trošku jinak. Nové Mlýny patří k nejteplejším nádržím v České republice a zároveň takto velká plocha dokáže měnit místní klimatické podmínky. Velmi často se stává, že při slabším proudění je zdrojem vlhkosti a za přehradou může docházet k lokálním přeháňkám. Na podzim se v této oblasti tvoří četné mlhy. Vranov, ačkoliv leží poměrně hodně na jihu, vytváří celkem drsné mikroklima. Vzhledem k tomu, že vodní nádrž obklopuje les, tak zde není tolik slunečního svitu. Na Vranov se jezdí rekreovat spoustu lidí, ale počasí zde vytváří někdy nečekané podmínky. Výjimečný není například studený vítr nebo nízké minimální teploty v létě.
Extremita synoptických situací pro danou oblast
Velmi teplá léta při anticyklonálních situacích
Jižní Morava je symbolem kvalitního vína a kvalitní víno potřebuje teplé a spíše sušší počasí. To tato lokalita opravdu splňuje a vínu se v této oblasti daří. Jižní Morava je jakousi natáhnutou rukou Středomoří. Maximální teploty se zde v létě občas dostávají přes 35 °C a teploty nad 30 °C nejsou výjimkou. Zejména v okrese Mikulov se vyskytují i velmi teplé rána a často zde můžeme prožívat i tropickou noc. V porovnání s Českou republikou je zde opravdu extrémně teplo. Většina studených front, které přecházejí v průběhu léta od západu či severozápadu, se nad jižní Moravou rozpadá. Nad jižní Moravou tak zůstává teplý vzduch déle, než kdekoliv jinde.
Výjimečné meteorologické extrémy
Supercelární bouře 15. 8. a 16. 8. 2008
Přes tuto lokalitu se v polovině srpna roku 2008 přehnala jedna z největších bouří v novodobé historii na Moravě. Nad střední Evropou se v tento den vytvořilo extrémní frontální rozhraní, kdy na západě teplota v 850 hPa dosahovala sotva 5 °C a na východě přesahovala teplota 20 °C. Pro střední Evropu je takto výrazné rozhraní velmi výjimečné. Zatímco v Čechách se již nacházel stabilní a chladnější vzduch, tak nad Moravu proudil vlhký a velmi labilní vzduch od jihu až jihovýchodu. V Alpách se po jedné hodině odpolední vytvořilo silné bouřkové a bleskově aktivní jádro, které postupovalo dále k severovýchodu. Během dvou hodin se toto jádro dostalo do České republiky a v podstatě v celé lokalitě se vyskytovaly četné bouřky. Ty postupně v podvečer ustaly a vypadalo to, že bude již klid. To byl však omyl. Přes Znojemsko a Mikulovsko přecházela jedna bouřka za druhou. Kolem půlnoci se bouře slily do jedné a následný MCS (bouřkový systém) pokračoval dále přes celou Moravu. Další supercela přešla Břeclavsko kolem druhé hodiny ranní druhého dne a dále pak ještě ve čtyři hodiny ráno. Tato bouře přinesla silné a velmi plošné krupobití, což je pro tuto ranní hodinu velmi extrémní případ. O dvě hodiny později prošla touto lokalitou další silná bouře, tentokrát již poslední. Za 24 hodin se nad střední Evropou vyskytlo neuvěřitelných 106 000 blesků. Mezi Břeclaví a Mikulovem se během 12 hodin prohnalo minimálně 15 bouřkových jader. Podmínky, které zde tento den panovaly, byly srovnatelné s těmi, které se vyskytují v severní Americe.
V průběhu 15. až 16. srpna 2008 se přes jižní Moravu prohnalo hned několik supercel, zdoj: bouřky.com
Vhodnost návštěvy
Máte-li rádi teplo, tak Podyjí a Lednicko – valtický areál je pro vás tím pravým. Od poloviny května do poloviny září se zde vyskytují velmi četné letní dny, které často přecházejí na dny tropické. Podzim zde přichází později a zima je zde většinou mírná. Neznamená to však, že by vás zde nemohla překvapit větší sněhová pokrývka či celodenní mráz.
Tradice, historie a zajímavosti
Úrodná oblast s příznivým klimatem byla odedávna cílem mnohých pravěkých kmenů. Jedním z nejslavnějších nálezu z celého Česka je soška Věstonické Venuše z mladého paleolitu datované do období 29 000 – 25 000 př. n. l. Keramická figurka ženy z pálené hlíny byla nalezena mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Kultura s moravskou malovanou keramikou a pozdně lengyelský horizont byly nalezeny např. v Němčičkách, Hlubokých Mošůvkách nebo Znojmě. Slovanské obyvatelstvo se usídlilo v Podyjí v 7. století, avšak vlivem bavorské kolonizace Dolního Rakouska se už v 11. – 13. století národnostní složení značně promíchalo. Významné historické období se započalo vznikem Velkomoravské říše, kde prim hrály opevněné osady – hradiště, kam můžeme zařadit Znojmo nebo Pohansko. Vznikem Moravského markrabství se Znojmo stalo centrem údělu, když po smrti knížete Břetislava I. byla rozdělena Morava mezi jeho tři syny na menší knížectví. Konkurencí Znojmu bylo Brno a Olomouc. Díky dvojjazyčnosti regionu se oblast rozvíjela především díky obchodu. Později se již v oblasti Lednicka-Valticka začal o slovo hlásit rod Lichtenštejnů, který se významně zasloužil o rozvoj celého území. Avšak ne vždy bylo míšení kultur k prospěchu. Především v 15. století se odehrávaly v území mocenské střety, které vedly k vybudování linie středověkých opevněných sídel, která využívala zařezané údolí řeky Dyje. V tomto století vzniklo i silné husitské hnutí, jenž mělo za následek vypálení mnohých kostelů i celých vesnic. Pevnosti ztratily svůj význam až po nástupu Habsburků na trůn a porážce Turků u Vídně (1683). Hrady se tak postupně proměnily v ruiny, některé pak byly přestavěny v honosné zámecké areály. Výraznou historickou událostí, která zasáhla celý svět, byla pak II. světová válka. Početné německé obyvatelstvo za války vytlačilo Čechy a většina charakterizovaného území spadla do Sudet. Po skončení války se do historie zapsal tzv. divoký odsun německy mluvícího obyvatelstva („Brněnský pochod smrti“). Nedaleko Pohořelic vznikl památník této události s nápisem: „Po ukončení II. světové války v roce 1945 přišlo o svůj život mnoho německy mluvících obyvatel z Brna a okolí. Je zde pohřbeno 890 obětí. Vzpomínáme.“
Věstonická Venuše; Zdroj: Petr Novák, Wikipedie
Ať už byla politická situace v zemi jakákoliv, na jižní Moravě vždy v proudilo v žilách víno. Lednice, Valtice, Mikulov, Znojmo, Sedlec nebo Šatov jsou jedny z nejznámějších vinařských lokalit. Víno k nám bylo přineseno již ve 3. st. n. l. Římany a již v době Velkomoravské říše se těšilo velké oblibě. Ve 13. st. se na Moravě tvrdilo, že dobrá vinice je cennější než pěkný dům. Zlatý věk však nastal kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě třikrát více vinic než dnes. Krásu rozsáhlých vinic dokreslují malebné vinné sklípky, jenž jsou vyhledávaným místem mnohých návštěvníků. Obzvlášť na Znojemsku jsou krásné modré sklepy věhlasné. V Novém Šladorfu je více jak 180 vinařských staveb na 9 hektarech. Náves s řadou tradičních selských gruntů a souborů vinařských domů je možné navštívit v Pavlově. Věhlasu vína může konkurovat tradiční nakládaná okurka ze Znojma. Světoznámý kyselý nálev je každoročně připomínán na Slavnosti okurek ve Znojmě.
Přírodní dědictví
Snad každému se ve spojení s jižní Moravou vybaví mohutné vápencové bradlo Pálava. Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je domovem vzácné teplomilné květeny, ale i mnohých živočišných druhů. Největším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny a zároveň i celých Jihomoravských Karpat je vápencový vrch Děvín s nadmořskou výškou 549 m. Podlouhlý hřeben narušují dva vrcholy, na vyšším se tyčí televizní vysílač, na menším zase zřícenina hradu Děvičky, známá i jako Dívčí hrad. Jeskyně Na Turoldu v jižním výběžku Pálavy je vyzdobena sintrovým povlakem a trsy s třpytivými krystaly kalcitu. Jednou z nejvýznamnějších vodních nádrží v Česku je komplex Nových Mlýnů. Kaskáda tří vodních nádrží má různé využití. Mušovská nádrž s letoviskem Pasohlávky se stala centrem letní vodní rekreace. Věstonická nádrž pak zase slouží jako přírodní rezervace. Další zajímavou nádrží je přehrada Jevišovka, která je jednou z nejstarších ve střední Evropě (1897). V lokalitě se nachází i jeden ze čtyř Národních parků Česka, a to Podyjí. Hluboké romantické kaňonovité údolí řeky Dyje obehnané skalnatými svahy je bezesporu jedno z nejkrásnějších průlomových údolů celé střední Evropy. Z botanického hlediska je park nejzápadnějším útočištěm teplomilných rostlinných druhů z panonské oblasti.
Děvín se zříceninou hradu Děvičky; Zdroj: itras.cz
Přírodní krásy území si turisté nejčastěji vychutnávají z kola, jelikož je lokalita propletena novými cyklostezkami, které spojují významné vinařské lokality, ale i historické památky. I zákoutí Lednicko-Valtického areálu je možné projet ze sedla, které může býti i koňské. Právě agroturistika se stala vyhledávanou atrakcí posledních let. Za návštěvu jistě stojí i vinice na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje - Šobes. Ta je odborníky řazena mezi 10 nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. V létě zde máte dokonce možnost ochutnat víno přímo na zdejší vinici.
Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa
Podyjí a lokalita Lednicko-Valtického areálu jsou jedním z nejatraktivnějších míst Česka. V roce 1996 se dostal na seznam kulturního dědictví UNESCA Lednicko-Valtický areál, který na ploše neuvěřitelných 185 km2 skrývá unikátní krajinářské a architektonické dílo, které vzniklo zásluhou rodiny Lichtenštejnců. V krajině protkané soustavou rybníků, lesů a parků nalezneme zámecké budovy, zahradní domky a dekorativní sochy v různých architektonických stylech. Mezi nejznámější drobné stavby patří chrám Tří grácií, Dianin chrám neboli Rendez-vous v podobě římského triumfálního oblouku, Apollonův chrám nebo Rybniční zámeček. Zámek Lednice se pyšní anglickou tudorovskou novogotikou či okrasnými zahradami se skleníkem z poloviny 19. století. Výbornou atrakcí jsou i přehlídky dravců a ukázky sokolnictví, v barokních konírnách se zase nachází mořské akvárium Malawi. Zámek ve Valticích je opravdovým klenotem gotiky, kde můžete navštívit expozici Národní salon vín České republiky.
Zámek v Lednici
V Břeclavi se nachází výjimečné sakrální památky, kam můžeme zařadit novogotický kostel Navštívení Panny Marie, který je na půdorysu osmiúhelníku nebo moderní kostel sv. Václava. Ve městě leží i památky židovské kultury, jako je např. synagoga nebo židovský hřbitov. Cenný soubor židovských památek nalezneme i v Mikulově. Město pod Pálavou s barokním zámkem a řadou měšťánských domů je velmi oblíbeným cílem turistů. Nad městem se tyčí Svatý kopeček s Křížovou cestou a kaplí sv. Šebestiána. Jak bylo již zmíněno výše, Podyjí je poseto řadou hradů. Novogotický hrad Bítov s legendární zbrojnicí ukrývá ve svých zdech i netradiční sbírku vycpaných psů, která je dokonce zapsána v Guinessově knize rekordů. Děti si můžou prohlédnout hradní zoo nebo výstavu strašidel, na dospělé zase čeká hradní vinotéka. Romantická zřícenina hradu Cornštejn se tyčí nad Vranovskou přehradou, díky čemuž si můžete vychutnat z věží a teras působivý výhled do okolí. Nový hrádek je gotickou zříceninou nad hlubokým kaňonem Dyje. Ani zámky nestojí v oblasti v pozadí. Ten ve Vranově nad Dyjí je nádherným barokním sídlem se zámeckou kaplí a zajímavým Sálem předků. Renesanční zámek Jevišovice nabízí výstavu malovaného lidového nábytku a starých klávesových nástrojů. Zmiňme i přírodní poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie u Hlubokých Mašůvek. V neposlední řadě je významným historickým místem i Znojmo s nádherným renesančním centrem. V hradním areálu se pak nachází románská rotunda s nástěnnými malbami. Loucký klášter s románsko-gotickou kryptou nebo muzeum vinařství a bednářství jsou dalšími lákadly města.
Hrad Bítov nad soutokem Dyje a Želetavky; Zdroj: e-cesko.cz
Největší vinný sklep svého druhu na světě nalezneme v Příměticích. Křížový sklep byl vybudován jezuity v polovině 18. století. A Jak název napovídá, jeho půdorys má skutečně tvar kříže. V obci se mimo jiné nachází i památník Prokopa Diviše, který vynalezl bleskosvod.
