Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Většina území v Karlových Varech se nachází v teplejší oblasti v rámci údolí řeky Ohře. Průměrná roční teplota vzduchu se zde pohybuje mezi 7 až 8 °C. O něco chladněji je v jihovýchodní části města, kde se zvedá terén až do nadmořské výšky nad 600 m n. m. Obecně můžeme říci, že v lázeňské čtvrti jsou teploty nižší. Průměrná roční teplota je zde mezi 6 až 7 °C. Na vrcholcích kopců Ottova výšina či Výšina přátelství to mohou být ještě o něco nižší teploty.

Srážky

Kolem Karlových Varů se ročně vyskytuje poměrně dost srážek. V samotném městě jsou to přeci jen o něco nižší úhrny. Vzhledem k tomu, že město leží spíše v údolí, tak je nejvíce srážek v okolních kopcích. Průměrné roční úhrny srážek se na území Karlových Varů pohybují mezi 600 až 650 mm. Něco málo přes 650 mm v průměru ročně spadne v jihozápadní části města. Zde pokud postupují srážky od západu, se vytváří slabší návětrný efekt na zvyšujícím se pohoří Slavkovského lesu a Doupovských hor.

 

Meteorologická stanice

Karlovy Vary

Meteorologická stanice se nachází v lázeňské čtvrti Karlových Varů jen několik desítek metrů od říčky Teplá v zastavěné části, ale přímo kolem stanice je zahrada. Velmi dobře reprezentuje klima tohoto města.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	377 m n.m.
Maximální denní teplota	37,0 °C	27. 7. 1983
Minimální noční teplota	-29,9 °C	10. 2. 1956
Největší minimální teplota	22,1 °C	12. 7. 1984
Nejvíce srážek za 24 hodin	62 mm	6. 8. 2013
Maximální sněhová pokrývka	72 cm	6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Frontální poruchy z Německa

Vzhledem k tomu, že se Karlovy Vary nachází na západním okraji České republiky, tak pro počasí v této lokalitě je velmi důležitá situace v Německu. Často se stává, že frontální systémy, které postupují přes Německo, zavítají do Karlových Varů a okolí i přesto, že modely frontu očekávaly daleko za hranicemi.  Aktivitu fronty může podporovat pohoří Českého lesu nebo Krušných hor. Zejména v létě se tak může stát, že Karlovy Vary jsou již za frontou a teploty se pohybují kolem 20 °C a na ostatním území jsou teploty nad 30 °C.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Studené fronty ve výškovém jihozápadním proudění

Karlovy Vary se nachází mez Krušnými horami a Slavkovským lesem. Údolí řeky Ohře směřuje jihozápadním směrem k Chebské pánvi.  V letních měsících, pokud převažuje výškové jihozápadní, se při pomalu postupující frontě mohou tvořit bouřky s návětrným efektem a silným nárazovitým větrem. Pokud bouřka postupuje od jihozápadu, tedy z Chebské pánve, může na jejím čele zesilovat vítr a při postupu do údolí kolem Karlových Varů značně zesiluje díky orografickému zúžení údolí.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Velká povodeň 24. listopadu 1890

Velmi zajímavá situace nastala v Karlových Varech na konci listopadu v roce 1890. Říčka Teplá, která protéká i lázeňskou částí města způsobila 24. listopadu obrovskou povodeň. Povodně se vyskytují většinou v jarních nebo letních měsících. Tato povodeň však přišla v pozdním podzimu, což je velmi netradiční záležitost. Ještě méně obvyklá je situace, která tuto povodeň způsobila. Do střední Evropy pronikalo severozápadní proudění a střídaly se jednotlivé frontální systémy. Den před tím se naše území nacházelo v teplém sektoru a od severozápadu postupovala výrazná studená fronta. Na této studené frontě se vytvořily bouřky, které dokonce měly charakter přívalových srážek. Za touto studenou frontou se velmi rychle začalo od severu ochlazovat a další den se teploty pohybovaly kolem - 10 °C.

Ačkoliv je povodeň z roku 1890 pro Karlovy Vary velice významná, tak v ní zemřel “pouze“ jeden člověk. Avšak pro toto město ten nejdůležitější. Byl jim tehdejší starosta Eduard Knoll, který vládnul městu v době jeho největšího rozvoje. I přesto, že povodeň tohoto roku napáchala velké škody, tak se vlastně díky ní, v budoucnu žádné výrazné povodně na říčce Teplá již nekonaly.  V horní části toku byla totiž postavena přehrada, která město chrání před velkou vodou.

 Povodeň v Karlových Varech 24. 11. 1890 (scheufler.cz)

 

Vhodnost návštěvy

Návštěvu v Karlových Varech doporučujeme zejména v jarních měsících. V létě vás zde často mohou překvapit bouřky z Německa, které jsou dosti silné. Zimy jsou v Karlových Varech nepříjemné a relativně bohaté na sněhovou pokrývku.

 

Základní informace:

Karlovy Vary jsou nejzápadnějším krajským městem České republiky. V čele Karlovarského kraje stojí od jeho vzniku v roce 2000. Počtem místních něco málo přes 50 tisíc se řadí na poslední příčky co do počtu obyvatel žijících v krajských měst. Ani svoji rozlohou 59,1 km² nepatří mezi ty největší sídla.

 

Významnost města v rámci České republiky:

Karlovy Vary se dozajista proslavily jako lázeňské město. Z 28 pramenů se jich 13 využívá jako zdroj pro pitné kúry. Karlovy Vary jsou nejvíce navštěvovaným lázeňským městem a samotný Karlovarský kraj je druhým nejnavštěvovanějším krajem po hlavním městě Praha, na čemž se právě výrazně podílí krajské město.

Karlovy Vary jsou rovněž průmyslové město zaměřené především na výrobu skla a porcelánu, či potravinářství. Mezi nejznámější značky v oboru sklářství patří Moser, v porcelánu je to pak Starorolský porcelán Moritz Zdekauer. Produkce světoznámých lázeňských Karlovarských oplatků je datována již od roku 1856 a pochutnával si na nich např. hudební skladatel Mozart nebo spisovatel Goethe. Dále se zde nachází podnik Jana Bechera – likérka Becherovka, která vyváží své produkty na všechny kontinenty. Bylinný likér se začal rodit v rukou drogisty Josefa Vituse Bechera, nejprve se využíval jako lék na žaludek, ale postupně se zrodila myšlenka prodeje alkoholického nápoje. Velký význam pro město má i stáčení Karlovarských minerálních vod, kam patří např. značky Mattoni, Magnesia nebo Aquila.

Budova Becherovky

Zdroj: kuchyne.dumazahrada.cz

 

Karlovy Vary jsou již z části zapojeny do dálniční sítě Česka, v plánu je úplná návaznost na Prahu a prodloužení úseku na hranice s Německem. Zatím jsou z dálnice D6 dokončeny tři úseky a další výstavba bude probíhat  příštích letech.

 

Historie a významné historické události:

Podle pověsti byly Karlovy Vary založeny na pokyn Karla IV., který při svých projížďkách v okolních lesích narazil se svojí skupinou na horký pramen. O léčivosti vřídla se sám přesvědčil, když si jeho vodou ošetřil poraněnou nohu. V roce 1370 byla osada povýšena na město, kdy Karel IV. propůjčil Karlovým Varům tzv. loketské právo – podle vzoru nedalekého Lokte. Nárazově zde i panovník pobýval. Jeho syn pak potvrdil všechny městské výsady a město získalo i statut otevřeného města bez opevnění. Již v té době bylo v městském centru vyhlášeno právo o klidu a zákazu nošení zbraní do města, aby byla zachována příjemná atmosféra lázeňského města. Velkou ránu utrpěli místní obyvatelé při povodni v roce 1582, kdy téměř polovina domů byla úplně stržena.

Zotavující se město zasáhl v roce 1604 obrovský požár, způsobený nepozorností dvou děvčat, která při vaření nedávala pozor a zakoukala se do průvodu vojáků. V městě tehdy bylo okolo stovky domů a zbyly pouhé tři. Ani Kalovým Varům se nevyhnulo drancování od švédských vojsk. Mezi lety 1711 a 1712 Vary hostily významnou návštěvu z Ruska a to cara Petra I. Velikého. V roce 1769 se pak započala výroba vřídelní soli podle lékaře Davida Bechera. Sůl zůstávala po odpařené vřídelní vody z mělkých měděných pánví. Na konci 19. století opět město zasáhla živelná katastrofa v podobě největší povodně, jakou kdy město zažilo. I za první republiky hostily Karlovy Vary významné hlavy státu, pobýval zde například osmkrát Tomáš Garigue Masaryk. Po revoluci zažily Vary velký nástup turistů hlavně ze západní a východní Evropy a dodnes si drží významný status lázeňského města. 

Karel IV objevuje na své projížďce léčivé prameny, na jejichž základech bylo pak založeno město Karlovy Vary

Zdroj: malotridka.wz.cz

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

Mezi hlavní dominanty města patří bezesporu kolonády, kterých na území Karlových Varů můžeme najít rovnou pět. Nejoblíbenější je Mlýnská Kolonáda, která byla postavena z kamene v pseudorenesančním stylu pod vedením architekta Zítka. Nejproslulejší je pak Vřídelní kolonáda, kde v  samostatném pavilonu vystřikuje pramen Vřídlo do výšky neuvěřitelných 12 metrů.

Nad některými prameny se nachází menší altány, z nichž nejnovější pochází z roku 1997 a drží stráž nad pramenem Štěpánka, který se znovu objevil až v 90. letech minulého století. Ke Karlovým Varům neodmyslitelně patří i mnohé lázeňské komplexy, kdy k nejznámější patří Císařské, Alžbětiny nebo Lázně III. K Varům se pojí i luxus, který je zde zastoupen širokou škálou hotelů. Ve městě nalezneme i mnoho církevních staveb např. kostel sv. Máří Magdalény, pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla nebo anglikánský kostel sv. Lukáše.

Tržní kolonáda

Zdroj: www.karlovyvary.cz

 

Mezi jedno z nejzajímavějších míst patří Motýlí dům Diana, který nabízí setkání s nejkrásnějšími exotickými motýli z celého světa. Letová zóna má více jak 100 m² a najdete v ní více jak 300 kusů motýlů z téměř 30 druhů. Ve městě je i řada parků, z nich můžeme jmenovat například Dvořákovy a Smetanovy sady nebo Mozartův park.

Dvořákovy sady a Sadová kolonáda

Zdroj: www.fototuristika.cz

 

Mezi nejvýznamnější akce konané v Karlových Varech patří dozajisté Mezinárodní filmový festival, který se v roce 2015 konal již po padesáté (poprvé v roce 1947). Festival je nejprestižnější filmový festival ve střední a východní Evropě. Jako jeden z nejstarších festivalů se zařadil do kategorie A (nespecializovaný festival se soutěží celovečerních hraných filmů) kam například patří i festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Šanghaji. Každoročně se zde představí na 200 filmů a zároveň přijíždí do Karlových Varů každoročně několik slavných tváří. Festival navštívili už Morgan Freeman, Antonio Banderas, Robert De Niro či Richard Gere. V roce 2016 budou Karlovy Vary slavit 700. výročí narození Karla IV. a slavnosti budou trvat od června do září.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Zdroj: www.kultura.cz