Základní klimatické a geografické charakteristiky
Oblast Plzeňska administrativně spadá pod stejnojmenný kraj – Plzeňský. Největším sídlem oblasti je Plzeň, jenž je zároveň krajským městem a centrem celého regionu. Žije zde necelých 170 tisíc lidí, díky čemuž se řadí na 4. místo co se týče počtu obyvatel českých měst. Dalšími velkými sídly regionu jsou Rokycany, Nýřany, Nepomuk nebo Přeštice.
Vymezení oblasti Plzeňsko; Zdroj: czech.republic.cz
Teplota
Plzeňsko patří spíše mezi teplejší oblasti České republiky a to zejména samotná Plzeň a část území jihozápadně od města. Zde se průměrná roční teplota pohybuje mezi 9 až 10 °C. Na většině území této oblasti se však průměrné roční teploty pohybují mezi 8 až 9 °C. Teplotně se jedná o velmi homogenní oblast.
Srážky
Srážky tuto oblast rozdělují především na severozápadní a jihovýchodní část. V severozápadní polovině této oblasti, včetně města Plzeň se průměrné srážkové úhrny pohybují do 550 mm. Jihovýchodně od Plzně srážek o něco přibývá a roční průměr šplhá až k 600 mm. Nejvíce srážek, a to až 650 mm za rok průměrně spadne v jižní části této lokality, kde se nachází okraj pohoří Brdy.
Meteorologické stanice
Kralovice
Meteorologická stanice se nachází východně od města Kralovice, v průmyslové části.
Základní údaje o stanici
| Nadmořská výška | 445 m n.m. | |
| Maximální denní teplota | 37,2 °C | 27. 7. 1983 |
| Minimální noční teplota | -25,0 °C | 29. 12. 1969 |
| Největší minimální teplota | 21,5 °C | 9. 8. 1992 |
| Nejvíce srážek za 24 hodin | 94 mm | 22. 7. 2010 |
| Maximální sněhová pokrývka | 40 cm | 6. 3. 1970 |
Zdroj: Ogimet.com
Plzeň, Bolovec
Meteorologická stanice se nachází severně od města Plzeň, v nezastavěné části. Velmi dobře reprezentuje klima této oblasti.
Základní údaje o stanici
| Nadmořská výška | 331 m n.m. | |
| Maximální denní teplota | 40,1 °C | 27. 7. 1983 |
| Minimální noční teplota | -28,0 °C | 12. 2. 1985 |
| Největší minimální teplota | 20,2 °C | 29. 6. 1994 |
| Nejvíce srážek za 24 hodin | 73 mm | 12. 8. 2002 |
| Maximální sněhová pokrývka | 32 cm | 6. 3. 1970 |
Zdroj: Ogimet.com
Meteorologické zajímavosti této oblasti
Citlivá oblast na oblevy
Celá oblast je velmi citlivá na oblevy v zimní polovině roku. Jakákoliv teplá fronta, která postupuje od západu na východ přes naše území, přináší pro tuto lokalitu významné oteplení. Velmi často se stává, že se zde oteplí ještě dříve, než samotná teplá fronta přejde. Za vše mohou větry, které zde vanou od západu až jihozápadu a přinášejí teplý vzduch z Německa. Při výrazných teplých frontách není problém, aby se teploty v této lokalitě i v lednu dostaly nad 10 °C, zatímco na ostatním území se maximální teploty pohybují jen slabě nad nulou.
Extremita synoptických situací pro danou oblast
Extrémní projevy teplot při advekci teplého vzduchu od jihozápadu.
Na území České republiky bylo zaznamenáno pouze 5 míst, kde teplota překročila 40 °C. Jedním z těchto míst je i Plzeň – Bolovec, kde teplota 27. 7. 1983 vyšplhala až k 40,1 °C. Tento údaj je velmi pozoruhodný hned ze dvou pohledů. Za prvé takto vysoká teplota byla naměřena již v roce 1983 a za druhé se stanice nenachází v zastavěném prostředí, takže teplota nemohla být zvyšována klasickou zástavbou, tak jak je tomu například v Řeži u Prahy. Obecně pro tuto oblast platí, že při jihozápadní advekci teplého vzduchu zde teploty stoupají velmi vysoko a tato oblast se stává absolutně nejteplejší z celé České republiky. Dokonce ani jižní Morava, která patří k nejteplejším oblastem v České republice, nedosahuje v těchto extrémních situacích takových hodnot. Konkurencí pak mohou být střední Čechy, kde se nachází několik stanic, které mohou dokonce předčit i tuto oblast, ale jak jsme zmínili, tyto stanice se nachází velmi blízko parkovišť či velkých budov.
Výjimečné meteorologické extrémy
Povodně v roce 2002 na Plzeňsku
Srpen roku 2002 je nejspíš každému již znám, protože je spojen s katastrofální povodní, která zasáhla většinu Čech. První srážky začaly padat v oblasti Šumavy 6. srpna 2002, kdy se nad střední Evropou udržovala oblast nízkého tlaku vzduchu. První výrazné bouřky se začaly tvořit v Německu a v Rakousku a během odpoledních a večerních hodin dorazily do jižních Čech a postupně se rozšiřovaly i na Plzeňsko.
Ve druhé vlně srážek, kdy již bylo nasyceno povodí, spadly další výrazné srážky v oblasti Plzeňska. Například v Plzni – Bolovci 12. 8. 2002 spadlo za 24 hodin až 73 mm srážek. Voda, která padala na zem tak nemohla být pohlcována do země, a tak se tvořily velké laguny na polích, zahradách, ale i v ulicích.
Hlavní problém pro Plzeňsko přišel z koryt řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Tyto jednotlivé řeky zaznamenaly své hydrologické extrémy. Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně 200 až 500leté vody, Úhlavou protékala přibližně 1000letá voda a Úslavou dokonce více jak 1000letá voda.
Řeky napáchaly různé škody již na jihu této lokality, největší problém však nastal na jejich soutocích. Ty se všechny nacházejí v Plzni. Jen v krajském městě povodně napáchaly škody, které se blížily k 700 miliónům korun. Toto číslo však zahrnuje pouze městský majetek.
Zatopená Plzeň v roce 2002 (zdroj: plzen.eu)
Vhodnost návštěvy
Vzhledem k tomu, že tato lokalita nemá výrazné výškové převýšení a teplotně se jedná o spíše teplejší lokalitu, tak vhodnost k návštěvě této lokality není nikterak omezen. Samozřejmě sychravé podzimní a zimní počasí se nevyhýbá ani této lokalitě, ale nejsou zde takové extrémy. Na jaře a v létě je třeba si dát pozor na bouřky, které se zde vyskytují zejména v rámci studených front od západu.
Tradice, historie a zajímavosti
První lidé se usadili v úrodné plzeňské kotlině asi před 6 000 lety v období neolitu. V Plzni-Křimicích byl nalezen rondeloid, tedy kruhové příkopovité ohrazení vybudované v mladší době kamenné. Hradiště v Žinkově z doby bronzové nese příznačný název Obrovo hradiště, které jistě překvapí nejen svou velikostí, ale i důmyslným opevněním. Lidé kultury popelnicových polí byli nahrazeni v 8. století Slovany, definitivně hradiště ztratilo svůj význam na počátku 11. století. Výšinné sídliště Velká skála v Měcholupách u Blovic je důkazem přítomnosti chámské kultury z pozdní doby bronzové. Nálezy chámské kultury pochází i z lokality nedaleko obce Bzí či Radkovic, kde leží výšinné sídliště na Osobovské skále. V pozdějším období začalo hlavní roli v rozvoji území hrát křesťanské náboženství. Cisterciácký klášter v Nepomuku a královské město Plzeň se staly hlavním tahounem regionu. Výrazná kapitola se začala psát s husitskou revolucí, kdy si husité původně zvolili Plzeň za své středisko. Plzeň si získala přezdívku „město slunce,“ avšak později zde začalo převládat katolické obyvatelstvo a husité Plzeň opustili. Útlum oblasti přišel po třicetileté válce. Zásadní proměna regionu přišla až v druhé polovině 19. století. Průmyslová revoluce se nesla ruku v ruce s objevem vydatných ložisek černého uhlí a kaolinu v okolí Plzně. V této době vznikají i jedny z nejznámějších a nejúspěšnějších českých podniků. Škodovy závody (1869) a Měšťanský pivovar v Plzni (1842) vtiskly oblasti světoznámé jméno. Také vynálezce František Křižík v Plzni poprvé rozsvěcuje svou obloukovou lampu. I minulé století přineslo do území mnoho změn. Na podzim roku 1938 po mnichovské dohodě se Plzeň stává pohraničním městem poté, co došlo k odtržení Sudet. V roce 1945 II. světová válka končí a převážná část kraje je osvobozena americkou armádou.
Škodovy závody po náletu během druhé světové války; Zdroj: plzen.idnes.cz
Plzeňsko zůstává stále věrné svým tradicím, avšak rozhodně není uzavřenou oblastí pro okolní svět. Vyhlášené plzeňské pivo se stalo klenotem nejen tohoto regionu, ale i celé naší země. Symbolem Plzeňska je mimo jiné i loutkářství, tento pojem se dokonce dostal za hranice Česka. Tradice místního loutkářství sahá až do 19. století, kdy vznikala jak profesionální, tak i amatérská loutková divadla. Hlavní postavou se pak bezpochyby stal režisér a dramatik Josef Skupa, jenž vdechl život slavné dvojici – Spejbl a Hurvínek. Další významnou postavou plzeňského loutkářství byl i český výtvarník a ilustrátor Jiří Trnka, jenž stál u zrodu českého animovaného filmu. Trnka navrhl a vytvářel kulisy pro loutkové divadlo Skupy. Vzpomeňme i slavné Škodovy závody, které jsou dnes reprezentovány plzeňskou Škodou Transportion a Škodou Electric. Nyní se v Plzni vyrábí vlakové soupravy a hromadné prostředky městské dopravy.
Přírodní dědictví
V okolí Plzně se nachází velké množství zachovalých přírodních celků. NPR Chejlava byla vyhlášena v roce 1992, avšak první zmínka o ochraně zdejšího porostu je zmiňována již v roce 1925. Chejlava se dostala i na seznam evropsky významných lokalit v soustavě Natura 2000. Celková výměra dosahuje necelých 26 hektarů. Zajímavou krajinu nabízí Přírodní park Kornatický potok, jehož součástí je PR Lopata a PP Hádky. Park křižují 3 značené turistické trasy a projet se zde můžete i na místní cyklostezce či využijte naučné stezky F. X. France. Dalšími maloplošně chráněnými celky jsou například PP Pod smutným koutem, PP Andrejšky, PP Starý rybník, PP Sedlecká rokle, PP Sutice či PP Černá stráň. V samotném katastru města Plzně pak naleznete PP Kopeckého pramen, PP Malesická skála, PP Čertova kazatelna, PP Petrovka, PP Kamenný rybník nebo PP Doubí. Jižně od Plzně se také nachází vodní nádrž České údolí, jenž byla dostavěna v roce 1973. Na břehu naleznete zvláštní jezírko s čistou vodou ke koupání. Mimo jiné je zde upravená písčitá pláž, tobogan a kemp. Další přehrada byla založena v údolí Mže, kde na milovníky vodních sportů nebo letního odpočinku u vody čeká přehradní nádrž Hracholusky. Území je také výborným startovacím místem pro výstup na výběžky Brd.
Vodní nádrž Hracholusky; Zdroj: hracholusky.com
Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa
Plzeňsko se může pyšnit velkým množstvím zachovalých zámků. Klasicistní lovecký zámek Kozel s rozlehlým přírodně krajinářským parkem je výjimečný svými rokokovými a klasicistními interiéry, skleníky, jízdárnou a konírnou. Zámek nabízí velkorysé výstavní prostory, je dějištěm koncertů, ale můžete si zde zahrát i minigolf. Barokní zámek Nebílovy skrývá ve svých zdech krásné interiéry s nástěnnými malbami exotických krajin od A. Tuyora. K zámku patří zámecká kaple se slavnostním sálem a zajímavým souborem benátských lustrů nebo hasičské muzeum. Nad městem Nepomuk byl vystavěn zámek Zelená hora, nechvalně proslulý vojenským využitím v polovině 20. století pro oddíly PTP (Pomocných technických praporů, tzv. Petépáků). Perlou západočeského baroka bývá nazýván zámek Manětín s ojedinělým souborem dobových figurálních plastik. Zámek je propojen skrytou chodbou s kostelem sv. Jana Křtitele. I samotné sakrální památky jsou výjimečným místem k výletu. Benediktinský klášter založený již v roce 1115 naleznete v Kladrubech u Stříbra. V pozdějším období doznala stavba úprav ve stylu barokní gotiky z mistrné ruky architekta G. Santiniho. V městečku se nachází i klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie s původním mobiliářem a lapidáriem barokních soch M. B. Brauna. Mariánská Týnice láká na nedokončený barokní poutní komplex plaských cisterciáků s kostel Zvěstování Panny Marie. V neposlední řadě je zde možné navštívit muzeum či galerii severního Plzeňska s neobyčejnou sbírkou litinových kamen. Cisterciácký klášter v Plasech byl založen v roce 1144, naleznete zde expozici plaského lékárenství s dobovou lékárnou. V místním kostele sv. Václava se nachází hrobka rodu Metternichů. Významné je i rodiště světce Jana Nepomuckého v Nepomuku, kde stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého s nádherným oltářem. Ve Starém Plzenci připomíná někdejší knížecí hrad románská rotunda z druhé poloviny 10. století, což z ní činí nejstarší dochovanou stavbu u nás. Plzeň zase nabízí biskupskou gotickou katedrálu sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží České republiky (102 m). Za židovskými památkami se jistě vydejte do Kasejovic, kde se nachází někdejší židovská čtvrť s náměstím, školou a pozdně barokní synagogou. V Plzni je zase situována novorománská Velká synagoga, jenž je tou největší v tuzemsku a třetí největší na světě. K závěru zmiňme i gotický strážní hrad Radyně ze 14. století na stejnojmenném vrchu (567 m). Radyně se stala dominantou Plzeňska i díky své vyhlídkové věži, v blízkosti pak funguje cvičná horolezecká skála.
Románská rotunda ve Starém Plzenci – nejstarší stavba v ČR; Zdroj: wiki.rvp.cz
I technické památky mají svou významnou stopu na Plzeňsku. Největší a nejvýznamnější památkou svého druhu v ČR je vodní hamr Dobřív. Dobová technologie, strojní vybavení i sortiment výrobků okouzlí mnohé turisty. Zajímavé doprovodné akce s ukázkami tehdejších postupů zpracování železa dokreslují místní atmosféru. Snad všechny generace ocení prohlídku ZOO Plzeň a Dinoparku, kde naleznete věrohodné modely druhohorních zvířat v životní velikosti, či dětské paleontologické hřiště, jenž vykouzlí úsměv na nejedné dětské tváři. Starší si zase jistě vychutnají prohlídku Pivovarského muzea v Plzni, kde nezapomeňte ochutnat vychlazený půllitr Pilsner Urquell. Zajímavá je bezesporu i cesta historickým podzemím města Plzeň.
Národní technická památka Vodní hamr Dobřív; Zdroj: old.muzeumrokycany.cz
