Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Průměrná roční teplota vzduchu se v této oblasti pohybuje v okrajových částech Prahy mezi 8 až 9 °C. Kolem řeky Berounky, dále pak kolem řeky Vltavy a v městských částech Prahy 3, 8, 9, 10, 11 a 15 jsou to teploty mezi 9 až 10 °C. Nejvyšší průměrná roční teplota se na území Prahy vyskytuje v oblasti meandru řeky Vltavy, kde se nachází městská část 7, tedy Holešovice a Bubeneč. Zde průměrná roční teplota přesahuje 10 °C. Toto místo patří mezi nejteplejší mikroklimatickou oblast v České republice. Naopak o něco nižší teplotu může mít vrchol Ládví na severu prahy, který se nachází v nadmořské výšce 359 m n. m. Oblast Prahy patří mezi teplejší oblasti České republiky.

Srážky

Na celém území Prahy se průměrné roční srážkové úhrny pohybují v rozmezí 500 až 550 mm, což patří do republikového pod normálu. Výjimku tvoří východní až jihovýchodní část Prahy, kde se průměrné roční úhrny pohybují mezi 550 až 600 mm. V Nedvězí u Říčan a v Kolovratech se může jednat o nepatrně vyšší srážkové úhrny díky zvyšujícímu se pohoří.

 

Meteorologická stanice

Praha – Karlov

Stanice se nachází v centru Prahy, v městském obvodu Praha 2 a poměrně dobře reprezentuje klima této oblasti.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	261 m n.m.
Maximální denní teplota	38,9 °C	8. 8. 2015
Minimální noční teplota	-29,1 °C	11. 2. 1929
Největší minimální teplota	23,4 °C	12. 7. 2006
Nejvíce srážek za 24 hodin	89 mm	1. 7. 1947
Maximální sněhová pokrývka	42 cm	28. 2. 1929

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Tepelný ostrov města

Rozsáhlá urbanizovaná plocha, vytváří v centru Prahy podmínky, kdy se při slunečním záření akumuluje teplo. Zejména v letních měsících se zde vyskytují teplejší noci, než v okolí, kde je méně zástavby. Tepelný ostrov města do značné míry ovlivňuje i výšku a dobu trvání sněhové pokrývky, která je v této oblasti podprůměrná. Nejvíce se tento efekt projevuje na výstavišti v Holešovicích. Nejvyšší teplota v Praze je však naměřena na Libuši, kde 8. 8. 2015 bylo změřeno 39,6 °C

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Studené fronty při Západní cyklonální situaci (Wc)

Oblast Prahy je velmi citlivá na dynamické Západní cyklonální situace, které na sebe vážou studené fronty. Právě na studených frontách se často vyskytují poměrně silné nárazy větru. Rakovnicka pánev a Pražská plošina jen pozvolna klesá směrem k Praze, takže se zde netvoří závětrný efekt. Zejména letní dynamické studené fronty s bouřkami mohou přinášet do Prahy silný vítr, který díky hustě zabydlenému území místy způsobuje i škody na majetku. Významné nárazy větru zde byly například dosahovány při tlakové níži Kyrill z roku 2007. V Karlově byl naměřen vítr o rychlosti až 45 m/s, ale je nutno dodat, že čidlo větru se nachází na střeše v nestandardní výšce 20 m.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Silné krupobití v Praze 15. 10. 2010

Tlaková níže, která se pohybovala z Itálie přes západní Čechy, po své přední straně nasávala velmi teplý, původem tropický vzduch od jihu. Nad Českou republikou se už několikátý den vlna studená fronta. V atmosféře se udržovala labilní vzduchová hmota, která s výrazným střihem větru byla dobrým zdrojem bouřek. Ve 20:30 se jižně od Prahy vytvořila supercela a směřovala dále na severu. Bouřkové jádro přešlo přes celé území Prahy dále k severu. V jižních částech Prahy (Praha 4 a Praha 11) tato supercela přinesla velmi silné krupobití. Na některých místech padly kroupy, které byly v průměru až 5 cm velké. Tato bouře způsobila značné škody na majetku. Zničené byly zejména auta, střechy domů, došlo k místním zatopením atd. Celkově se výše škod pohyboval kolem 1,5 miliardy Kč.

V Praze bylo poničeno několik tisíc automobilů (www.idnes.cz)

 

Vhodnost návštěvy

K navštívení této oblasti je nejvhodnější zvolit měsíce duben nebo záři, kdy je v této oblasti poměrně teplo a riziko bouřek není tak velké, jako v letních měsících. V tuto dobu i návštěva památek přes poledne nebude problematická.

 

Základní informace:

Praha je naším hlavním městem, ve kterém žije více než 1,2 miliónů obyvatel, tedy každý desátý Čech zde má své trvalé bydliště. Svojí rozlohou (496 km²) se zařadila na první místo ze všech českých obcí. Její lokalita je velmi příznivá jak v rámci České republiky – střed Čech, tak i v evropském rozměru. Často bývá Praha označována jako srdce Evropy, protože její poloha je právě ve středu celého starého kontinentu. Díky tomu se stala Praha tranzitním městem mezi západní a východní Evropou. Praha je také jako jediné město samostatným krajem.  Sídlí zde nejen prezident státu, ale i vláda, parlament a senát ČR či většina církevních organizací a velvyslanectví cizích států.

Sídlo prezidenta České republiky – Pražský hrad, pohled přes Bránu gigantů

Autor: Libor Sváček, archiv Vydavatelství MCU s.r.o.

 

Významnost města v rámci České republiky:

V Praze můžeme najít hlavní ekonomickou sílu naší země. Ze všech českých krajů dosahuje nejvyššího HDP na obyvatele a právě v Praze má mnoho českých a hlavně zahraničních firem své sídlo. Dle Eurostatu je Praha v žebříčku nejbohatších regionů Evropy na 9. místě. Podstatná je i dopravní infrastruktura města. Z Prahy vychází síť dálnice D1, D5, D8 a D11, stejně tak je nejpodstatnějším železničním uzlem osobní dopravy v ČR a významné postavení má i letiště Václava Havla. V neposlední řadě je Praha jediným českým městem, kde funguje ve veřejné dopravě metro.

 

Historie a významné historické události:

Dle pověsti bylo město založeno v 8. století kněžnou Libuší a jejím chotěm Přemyslem Oráčem, ale již dříve se v této lokalitě usazovaly různé kmeny. Nejstarší nálezy se datují dokonce do doby před 7 tisící lety. Později zde sídlili Keltové a ve 2. století zde vzniklo germánské město. Od 6. století se na území dnešní Prahy dostali během stěhování národů Slované. První písemná zmínka o Praze pochází z 2. poloviny 10. století od obchodníka Ibrahima ibn Jaquba. Praha je popsána jako „město postavené z kamene a vápna,“ což není jediné historické označení Prahy. Často se uvádí i „Praha, vládkyně Čech,“ „Praha, hlava královské říše.“ Za doby Karla IV. byla označována jako „zlatá“ a od 19. století se udrželo spojení „stověžatá Praha.“ Díky bohaté a dlouhé historii se nám uchovalo nepřeberné množství kulturních pamětihodností.

V Praze se vždy psaly dějiny českého národa. Mezi nejdůležitější mezníky české historie pak patří zřízení arcibiskupství v roce 1344 a o 4 roky později založení první univerzity ve střední Evropě, která dodnes nese název po svém zakladateli Karlu IV. K temnější historii města patří poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621. V Praze byl i po I. světové válce vyhlášen 28. 10. 1918 Československý stát. Další události z minulého století nesou i přímo název hlavního města – Pražské povstání 5. 5. 1945 a Pražské jaro 1968. Následné dělení republiky a vznik samostatného státu probíhalo taktéž v hlavním městě.

 

Památné místo popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Zdroj: fototuristika.cz

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

V Praze můžeme nalézt největší koncentraci historických památek, které se již v roce 1992 dostaly na seznam UNESCA. Pražská památková rezervace má celkovou rozlohu 866 hektarů. Zahrnuje ty nejhodnotnější stavby a komplexy, kterých má Praha nadprůměrně i na evropské poměry. Jmenovitě pak k nejznámějším patří Pražský hrad (největší hradní komplex na světě), Hradčany (Svatovítská katedrála), Malá strana (Karlův most, Valdštejnský palác, kostel Sv. Mikuláše, Petřínská rozhledna), Staré město (Staroměstské náměstí – Staroměstská radnice a pražský orloj), Josefov (Židovské Město), Nové Město (Národní divadlo a Národní muzeum, Tančící dům) a Vyšehrad. Již od 10. století se zintenzivnila výstavba města a největšího rozkvětu pak došlo ve 14. století za vlády Karla IV. Díky své kráse a jedinečné atmosféře je Praha pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, do kterého zavítá více jak 6 mil. turistů ročně.

K výročí pražského orloje vydala společnost Google speciální Doodle, který byl viděn ve 38 zemích světa.

Zdroj: Google

 

Hradčany a Karlův most spojující Staré Město a Malou Stranu

Zdroj: krasyprirody.cz

 

Historická stránka Prahy, ale není to jediné, co město nabízí. Již v roce 1881 vyšla v novinách výzva od hraběte Sweerts-Sporka k výstavbě zoologické zahrady v Praze. K realizaci přání došlo až 28. 9. 1931, kdy branami vstoupil první návštěvník. Zoo je dodnes umístěna v Tróji a prošla již několika rekonstrukcemi (ty největší pak proběhly po povodni 2002).  Stejně jako pražský orloj oslavilo letos výročí otevření i planetárium na Petříně, které již 55 let umožňuje podnikat cesty do záhad vesmíru.

Údolí slonů

Autor: © Tomáš Adamec, Zoo Praha

 

Praha nabízí i velké kulturní vyžití. Nachází se zde nespočet divadel, které nabízejí nejrůznější představení od klasiky, přes muzikály po alternativní scénu. Mezi nejznámější divadla patří Národní divadlo, divadlo na Palmovce, divadlo na Zábradlí, hudební divadlo Karlín atd. Navíc se zde nachází největší česká sportovní hala v pražské Libni, ve které se uskutečňuje velké množství nejrůznějších kulturních akcí (koncerty, taneční akce, krasobruslařské show…).