Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Přestože České Budějovice leží na Českobudějovické pánvi, kde se průměrně nadmořská výška pohybuje kolem 350 m n. m., tak průměrné roční teploty jsou zde poměrně vysoké.  Teploty se téměř na celém území tohoto krajského města pohybují v rozmezí od 8 do 9 °C. Na východě města, tedy v městských částech České Budějovice 4 a České Budějovice 5 jsou teploty nepatrně nižší.  V této části se nadmořská výška ještě o několik desítek metrů zvyšuje.

Srážky

Na většině území Českých Budějovic se průměrné roční srážkové úhrny pohybují mezi 500 až 550 mm. V jihozápadních částech města, zejména v části České Budějovice 6 mohou průměrné roční srážky přesahovat i 550 mm. Největší podíl srážek je zde v letních měsících (červen - srpen), kdy zde průměrně spadne 250 až 300 mm.

 

Meteorologická stanice

České Budějovice - Rožnov

Stanice se nachází v nejižnější části celého města. Leží jen několik desítek metrů od velkoskladů, takže poměrně dobře může reprezentovat antropogenní mikroklima. V minulosti však v této lokalitě nebyla tak výrazná zástavba.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	396 m n.m.
Maximální denní teplota	37,8 °C	21. 7. 1983
Minimální noční teplota	-42,2 °C	11. 2. 1929
Největší minimální teplota	20,8 °C	20. 7. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin	102 mm	12. 8. 1959
Maximální sněhová pokrývka	46 cm	21. 2. 1965

  Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Výrazné noční vyzařování

České Budějovice jsou ze tří stran uzavřeny mírným kopcovitým terénem. Na západ, na jih i na východ krajina zvolna stoupá. Při radiačním počasí, tedy když se v noci vyjasní a utiší se vítr, dochází zejména v zimní polovině roku k radiačnímu vyzařování. Teplo opouští zemský povrch do volné atmosféry a ten se tak ochlazuje. Díky místní orografii těžký studený vzduch stéká po kopcích dolů a rychleji se ochlazuje v dolních částech města.  Tato situace nastává nejčastěji v době, kdy se nad Českou republikou udržuje střed tlakové výše.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Trvalý déšť na zvlněných frontálních systémech

Obecně platí, že pokud se vlní frontální systémy, tak na jednom místě může spadnout hodně srážek. Jsou však místa, kde tyto situace nastávají častěji a jsou významnější. Vzhledem k poloze Českých Budějovic hraje hlavní roli pohoří Šumavy. Při vytvoření severojižního rozhraní se často vyskytují intenzivní a trvalé srážky v oblasti Šumavy. Tyto srážky mohou v občasných případech zasahovat až do Českých Budějovic. Zde již srážky nejsou tolik vydatné, ale i tak může takto pomalu postupující frontální systém na dlouhou dobu pokazit místní počasí.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Nejmrazivější ráno v celé České republice je naměřeno v Českých Budějovicích

Ačkoliv jsme v základních klimatických charakteristikách zařadili České Budějovice do spíše teplejší oblasti, tak přesto stanice v Rožnově naměřila rekordní hodnotu nejnižší minimální teploty pro Českou Republiku.

Bylo to v roce 1929, kdy celou Evropu sevřel velmi krutý mráz. Největší vrchol této zimy přišel 11. 2. 1929, tehdy kolem tlakové výše, která sídlila severně od České republiky, pronikl od severovýchodu extrémně studený vzduch. V hladině 850 hPa se k nám dostala teplota -20 °C. V Českých Budějovicích (Litvínovice) bylo tento den poměrně hodně sněhu, ale hlavně se v nočních hodinách vyjasnilo a utišil se vítr. Nic nebránilo tomu, aby už tak nízká teplota z předchozího dne dále prudce klesala k arktickým hodnotám. Nakonec se zastavila na -42,2 °C a byl tak stanoven absolutní minimální rekord pro Českou republiku od dob měření. Vzhledem k tomu, že České Budějovice se během následujících let stále rozrůstají a stanice, kde byla tato teplota zaznamenána, se již nenachází ve volném prostranství, je překonání této teploty v  této lokalitě téměř nemožné.

                              

Obr. 1: Průnik arktické hmoty do střední Evropy 11. 2. 1929 (wetterzentrale.de)

 

Vhodnost návštěvy

K navštívení Českých Budějovic se nejlépe jeví brzký podzim. Ranní mlha a nízká oblačnost se díky vyšší nadmořské výšce udržuje spíše v nižších polohách. Stabilnější ráz podzimu může v této lokalitě nabídnout pěkné a relativné teplé počasí.

 

Základní informace:

České Budějovice jsou největším městem Jihočeského kraje a staly se i jeho krajským městem. S celkovým počtem přes 90 tisíc obyvatel se řadí na 9. místo v řebříčku českých měst. Jeho celková aglomerace čítá asi o dalších 50 tis. obyvatel více. Svou rozlohou 55 km² se však neřadí město ani do top 50.

 

Významnost města v rámci České republiky:

České Budějovice byly už odedávna důležitou spojnicí mezi Čechami a Vídní. Hlavním převozním artiklem pak byla sůl, která se dopravovala po koněspřežní železnici z Lince již od roku 1832. Tato trať byla první a nejdelší koněspřežní železnicí v Evropě. Později byl koňský povoz nahrazen parní železnicí a i nynější moderní spoj zůstává významnou dopravní tepnou. České Budějovice nejsou spojeny s hlavním městem dálnicí. Pouze část úseku D3 je již v provozu a další kus ve výstavbě, zbytek cesty je ve výhledu.

Běžně jsou Budějovice spojovány s výrobou piva Budvar, které nese název z německého označení pro toto město. Výrobci vyváží pivo do více jak 50 zemí světa. Podobně úspěšné jsou i mléčné výrobky Madeta. Stejně tak každé dítě zná tužky a pastelky Koh-i-noor. Firma Koh-i-noor se přestěhovala z Vídně, kde fungovala od roku 1808, do Českých Budějovic v roce 1848. Firma je dnes natolik úspěšná, že má své pobočky a dceřiné společnosti v Polsku, Bulharsku, Rumunsku či v Číně. Společnost provozuje již cca 100 prodejen na celém evropském kontinentě.

Doprava soli na koňské dráze z Českých Budějovic do Lince

Zdroj: Geschichte d. öst.-ung. Eisenbahnen

 

Historie a významné historické události:

Město České Budějovice bylo založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Brzy se začalo rozrůstat a byly postaveny dva chrámy, radnice a několik měšťanských domů, celé město bylo obehnáno hradbami s třemi městskými branami. Město se stalo střediskem obchodu a řemesel pro jih Čech, později zde započala těžba stříbra spojená s ražbou mincí v blízké obci Rudolfov. Výsadu k ražbě mincí vydal roku 1385 král Václav IV.

 

Ražba mince tolaru Rudolfa II. z roku 1605 v Českých Budějovicích, mincmistr K. Mattighofer

Zdroj: encyklopedie.c-budejovice.cz

 

Jak již bylo zmíněno výše, Budějovice byly důležitou spojnicí s Vídní, kde se přepravovala sůl až k Severnímu moři. Důležitá pro samotnou přepravu byla úprava toku Vltavy až do Prahy roku 1550. Díky tomu se mohlo přepravit až 4742 kop grošů. Největší rány utrpělo město za třicetileté války a v druhé polovině 17. století, kdy postihl Budějovice rozsáhlý požár. Vyhoření velké části města mělo za následek jeho přestavbu do barokního slohu a celkovou změnu architektonického rázu sídla.

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

České Budějovice se pyšní historickým jádrem, které bylo již v roce 1952 prohlášeno za památkovou rezervaci. Nalézt zde můžeme množství cenných církevních staveb, gotické, renesanční i barokní domy. Náměstí Přemysla Otakara II. se řadí mezi nejkrásnější náměstí v České republice. Náměstí se může se pochlubit středověkým urbanismem, okolní domy se pak pyšní svým podloubím. Ve středu náměstí se nachází Samsonova kašna z 18. století, která zachycuje Samsonův souboj se lvem. V blízkosti kašny byl zasazen do dlažby tzv. Bludný kámen, který stojí na místě středověké šibenice a váže se k němu známá pověst. Říká se, že kdo překročí kámen po deváté večer, ten bude bloudit ulicemi až do rána, jelikož se mu už nepodaří najít cestu domů. Na náměstí naleznete i radnici, kde si pozorný návštěvník může všimnout i čtyř soch, které reprezentují měšťanské cnosti - Moudrost, Opatrnost, Statečnost a Spravedlnost. Vyhledávaným vyhlídkovým místem je pak Černá věž, která se stala se svými 72 metry dominantou města. Donedávna byla i nejvyšší stavbou v Českých Budějovicích. V blízkosti věže se nachází chrám sv. Mikuláše. Nejstarší domy leží na Piaristickém náměstí, kdy mezi největší pozoruhodnosti patří dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, který pochází z roku 1265.

 

Radnice na náměstí Přemysla Otakara II.

Zdroj: turistika.cz

 

V posledních letech se hovoří o výstavbě Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka, které navrhl Jan Kaplický. Tato stavba dostala přezdívku Rejnok, jeho výstavba je pořád otázkou, jelikož se ve vedení města střídají různí zastupitelé s rozdílnými preferencemi stavby.

Samsonova kašna a Černá věž v pozadí na náměstí Přemysla Otakara II.

Zdroj: Budějovický Budvar, n. p.

 

V Budějovicích se koná i pestrá škála kulturních akcí. Největším divadlem je pak Jihočeské, ve kterém si návštěvník může koupit lístek na činohru, operu, loutkoherectví i baletní představení. Každoročně se ve městě konají i slavnosti města, kde je připomínána Ema Destinová, která v Budějovicích zemřela. Gastronomicky vyhlášená je restaurace Masné krámy v centru města. První zmínka o masných trzích na náměstí Přemysla Otakara II. pochází již z roku 1336. Ve městě je i řada muzeí, mezi nejznámější můžeme zařadit Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky či Budvar muzeum. Budějovice nabízí i prohlídku hvězdárny a planetária, které je druhé nejstarší v Čechách.

Jihočeské muzeum

Zdroj: http://www.fotoalpy.cz/galerie/ceske-budejovice-04-2008-ii/