Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Ústí nad Labem patří mezi nejčlenitější krajská města v České republice. Centrum města se nachází na soutoku řek Bíliny a Labe a zde se nadmořská výška pohybuje jen kolem 200 m n. m. Právě v této lokalitě je nejtepleji. Průměrná roční teplota vzduchu se zde pohybuje mezi 9 až 10 °C.  Takto vysoké teploty se pohybují v krajských městech pouze v Brně a v Praze.  Na většině území jsou to však průměrné roční teploty mezi 8 až 9 °C. Na jihovýchodě města, kde se nachází například městské části Nová Ves nebo Brná nad Labem, se průměrné roční teploty pohybují jen mezi 7 až 8 °C. V těchto místech se již zvedá úpatí Českého středohoří.

Srážky

Ve stejné oblasti, jako se v Ústí nad Labem nachází nejteplejší lokalita, končí i závětrný efekt Krušných hor. Průměrné roční úhrny srážek se zde pohybují mezi 500 až 550 mm. Na ostatním území tohoto města jsou to průměrné měsíční úhrny mezi 550 až 600 mm. V nejsevernějších oblastech, tedy v městských částech Strážky a Bánov mohou průměrné roční srážky přesáhnout i 600 mm.

 

Meteorologická stanice

Ústí nad Labem, Kočkov

Stanice se nachází v severní části města, v městské části Severní Terasa. Stanice leží v poměrně vysoké nadmořské výšce, takže reprezentuje zejména vyšší polohy Ústí nad Labem.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	375 m n.m.
Maximální denní teplota	36,6 °C	8. 8. 2015
Minimální noční teplota	-22,1 °C	9. 1. 1985
Největší minimální teplota	23,2 °C	8. 8. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin	67 mm	22. 7. 2010
Maximální sněhová pokrývka	40 cm	15. 1. 1981

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Výrazné teplotní rozdíly ve městě v rámci celého roku

Členitý terén, který obklopuje Ústí nad Labem je zárukou velkých teplotních rozdílů. Na podzim a v zimě se zde často vytvářejí teplotní inverze, kdy v centru města je teplota i o několik stupňů nižší než ve vyšších polohách. Naopak v jarních a v letních měsících se rychleji prohřívají svahy, které jsou orientovány směrem na jih (Severní Terasa).  Například v lokalitě severně od hradu Střekov, kde se Slunce i v létě dostane jen na několik hodin, jsou teploty nižší. Turisté navštěvující toto město v teplých letních večerech, může nepříjemně překvapit i katabatické stékání studeného vzduchu z vrcholků Českého středohoří.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Velká četnost výskytu mlh při situaci SEa

V Ústí nad Labem se vyskytuje ročně průměrně nejvíce mlh ze všech krajských měst v České republice. Roční průměr činí 72 dnů s mlhou. Takto vysoké číslo je dáno především nízkou nadmořskou výškou většiny části města a okolním pohořím. Studený vzduch je těžký, zůstává při zemi a díky okolním překážkám nemá jak unikat. Při teplém jihovýchodním proudění ve vyšších patrech atmosféry se zde často tvoří inverze, které jsou pro tvorbu mlh typické. Nejvíce se mlhy vyskytují v listopadu, kdy je průměrně 12 dnů s mlhou. Nejméně dnů s mlhou je v červenci, to se vyskytují průměrně jen 2 dny.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Povodně v Ústí nad Labem 4. 6. 2013

Na přelomu května a června 2013 se nad Českou republikou udržovalo zvlněné teplotní rozhraní. Nad centrální částí našeho území byla zvýšena labilita (míra dostupné energie), a tak se vyskytovaly i četné bouřky, které však zůstávaly na jednom místě téměř bez pohybu. Od Šumavy přes Vysočinu až do Krkonoš vznikl pás, kde spadlo přes 100 mm srážek za 24 hodin. Vzhledem k tomu, že předešlý měsíc květen měl 150 % měsíčního průměru, tak půda byla hodně nasycena. Voda, která spadla na začátku června, se okamžitě dostávala do říčních koryt. 

Samotné Ústí nad Labem bylo spíše pasivním divákem této situace. Voda v korytu tu sice po Děčínu byla nejvyšší, ale srážek zde zdaleka nespadlo tolik. Labe v Ústí nad Labem 4. 6. 2013 dosáhlo téměř 11 m. Jen pro srovnání, v roce 2002 to bylo o cca 100 cm výše. Průtok činil tento den téměř 4000 m³/s. Normální stav přitom činí 296 m³/s.

Během povodní byly zavřeny oba dva mosty přes řeku Labe, uzavřeny byly i místní cesty nacházející se v nejnižších částech města. Odkloněny musely být i vlaky a trasa MHD byla značně pozměněna. Evakuováno bylo několik tisíc obyvatel. Situace se dostala do normálu až 13. června 2013.

Rozvodněné Labe v Ústí nad Labem v červnu 2013, Zdroj:zpravy.e15.eu

 

Vhodnost návštěvy

K navštívení města Ústí nad Labem doporučujeme zejména jarní a letní měsíce, kdy je zde nejmenší pravděpodobnost pro výskyt mlh nebo nízké oblačnosti. V letních měsících zde mohou teploty vystupovat hodně vysoko, v noci pak při vhodných podmínkách se rychle ochlazuje.

 

Základní informace:

Ústní nad Labem je krajským městem Ústeckého kraje ležící na soutoku Labe a Bíliny. V Ústí žije asi 93 tisíc obyvatel a jeho rozloha zabírá necelých 94 km². Ústí nad Labem je zároveň sedmým největším městem České republiky. Pro lepší financování místních projektů vytvořilo Ústí s Chomutovem menší aglomeraci, která zajišťuje rozvoj celé oblasti.

 

Významnost města v rámci České republiky:

Ústí nad Labem bývá vnímáno jako průmyslové město s poměrně špatnou pověstí, která je způsobena hlavně problémy se znečistěným ovzduším a s nízkou kvalitou životního prostředí. Avšak opak je pravdou a město nabízí celou řadu velmi kvalitních přírodních celků, které tvoří krásnou scenérii. Ve městě dřív dominovaly obory chemického a potravinářského průmyslu. Dnes však většina podniků zmizela, ale firmy z tradičních oborů stále zaměstnávají podstatnou část místních. Navíc se změnila struktura města a většina největších firem byla přestěhována na periférii, což zlepšilo kvalitu ovzduší v centru, a i díky tomu získalo Ústí ocenění Evropské komise za svůj ekologický přístup mezi lety 1999 až 2001.  Největším zástupcem chemického průmyslu je podnik Spolchemie (původně Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu), jehož výroba se rozběhla v roce 1808. Z oboru potravinářství vyčníval podnik Setuza (Severočeské tukové závody), který v dnešní době vlastní jiná společnost, ale značka stále zůstává, avšak výroba už neprobíhá v Ústí.

Město je také spojeno s výrobnou lihoviny Stará myslivecká, jejíž produkce započala v roce 1848 a o deset let později se přesunula do části Ústí nad Labem zvané Krásné Březno. Před pár lety byla výroba z Března přesunuta na Prostějovsko, ale sídlo firmy zůstává v zakládajícím městě. Ústí se může pochlubit i produkcí slavného mýdla s jelenem, jehož výroba se datuje do roku 1882. Výrobnu mýdla do města přesunul Johann Schicht a v jeho době patřila k těm největším na světě. Tradičním odvětvím je taktéž energetika, kdy těžba hnědého uhlí byla zaznamenána již v roce 1760. V roce 1840 bylo v Ústí v provozu už 6 šachet. Postupně po druhé světové válce byly otvírány nové lomy a dnes po ukončení těžby na území města má společnost Palivový kombinát Ústí za úkol revitalizovat těžební krajinu.

Schichtovo mýdlo s jelenem, Zdroj: ohrozenestavby.wz.cz

Ústí je také významným uzlem v silniční, železniční, ale i vodní dopravě. Rozvoj dopravy byl v minulosti poháněn těžbou nerostného bohatství, dnes velmi přispívá k rozvoji celé oblasti. Důležitou komunikací je pak dálnice D8 spojující naše hlavní město s Německými Drážďanami. Svého času se mohlo město pyšnit druhou nejdelší tramvajovou sítí hned po Praze.

 

Historie a významné historické události:

Více než před 20 000 lety bylo území na soutoku dvou řek obýváno lovci mamutů, což bylo objasněno v roce 1987 díky archeologickým nálezům v okolí Stadic. Zároveň je toto naleziště největší svého druhu v Čechách. V lokalitě dnešního města se zdržovali také Keltové a Germáni obchodující s Římskou říší, Slované se zde usadili v polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu. První písemná zmínka o Ústí nad Labem pochází z roku 1056 či 1057 a nachází se v zakládací listině kapituly při kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Již v roce 1186 se v Ústí uskutečnila svatba mezi dcerou českého knížete Bedřicha Žofií a synem míšeňského markraběte Oty Albrechtem. Během 12. a 13. století se z města stává nejdůležitějším centrum celé oblasti a Václav I. udělil Ústí v roce 1249 statut královského města.

V období husitských válek bylo Ústí na straně císaře, ale husité jej dlouhý čas obléhali. Nakonec se o město strhla krvavá bitva, na jejíž konci stála vítězná vojska husitů, kteří posléze sídlo vydrancovali. Obnovit město se podařilo až za vlády Jagellonců, kdy celá oblast začala vzkvétat díky těžbě stříbra a cínu. Dramatickým obdobím byla pro město třicetiletá válka. Pustošení vyhnalo z Ústí řadu obyvatel a k výrazným exulantům patřila například osobnost Georga Ritschela, který spolupracoval i s J. Á. Komenským. Morová epidemie v roce 1680, pak znovu snížila počet obyvatel ve městě. Zlepšení situace pak nastalo v 18. a 19. století. Město hostilo i několik významných osobností, například pruského krále Fridricha Velikého či spisovatele Johanna Wolfganga Goethe. V blízkosti Ústí se také odehrála jedna z bitev napoleonských válek.

Výstava k dvoustému výročí bitvy u Chlumce pořádaná v Muzeu města Ústí nad Labem, Zdroj: svhliberec.wz.cz

Nejúspěšnější etapu odstartovala těžba hnědého uhlí a založení mnohých průmyslových podniků. Bohužel za druhé světové války se tyto továrny staly terčem náletů spojeneckých vojsk. Obětí bombardování bylo na 400, židovské obyvatelstvo zahynulo v koncentračních táborech a po odsunu Němců ve městě zmizela podstatná část historické kontinuity. V období socialismu se režim soustředil na budování a rozvoj těžebního průmyslu. Po převratu se Ústí snaží zbavit nálepky průmyslového důlního města a jedním ze symbolů obnovy města se stalo založení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v roce 1991.

Těžba v lomu, Chabařovice v těsné blízkosti Ústí nad Labem, Zdroj: jezeromilada.cz

Kultura, památky a zajímavá místa:

Ústí nad Labem nabízí i velkou škálu historických památek a kulturních událostí. Hlavní dominanta města leží nad pravým břehem Labe na 100 metrů vysoké skále. Hrad Střekov byl založen k ochraně cest již v roce 1318. Díky svému tajemnému zjevu lákal vždy mnoho umělců. Svou inspiraci zde hledal například básník Karel Hynek Mácha nebo skladatel Richard Wagner. V Ústí nalezneme mnoho menších zámků, důvody můžeme spatřovat v rozšiřování Ústí slučováním mnohých menších obcí pod jeho správu. Zámek Krásné Březno či Velké Březno jsou využívány jako koncertní síně, pro výstavy nebo k pořádání svatebních obřadů. Zámek Trmice pochází z poloviny 19. století a nalezneme v něm stálé i dočasné expozice. Ve svých prostorách ukrývá Muzeum modelové železnice a Muzeum hornictví.

Zámek Krásné Březno, Zdroj: vyletnik.cz

Následky zcelení mnohých obcí pod Ústí spatřujeme i ve velkém množstvím církevních staveb. Mezi ty nejznámější kostely jsou řazeny: barokní kostel sv. Vojtěcha s dominikánským klášterem, kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1318, kostel sv. Jakuba Většího nebo novorománský kostel ústeckých protestantů apoštola Pavla (Červený kostel), který je zajímavý svou cihlovou fasádou. Dalšími atraktivními stavbami jsou Palácové vily, kterých je celkově ve městě pět a většina byla vystavěna bohatými ústeckými průmyslníky. Městské lázně byly otevřeny v červnu 1908, kdy navrtáním artéského pramene získaly mineralizované termální vody o vydatnosti 10 litrů za vteřinu. V Ústí je také velké množství mostů. Ten nejnovější Mariánský most pochází z roku 1998 a díky svému vzhledu se stal jedním ze symbolů celého města. Dokonce v anketě časopisu Structural Engineering International byl zařazen mezi deset nejkrásnějších světových staveb posledního desetiletí 20. století.

Mariánský most v Ústí nad Labem, Zdroj: usti-nad-labem.cz

Severočeské divadlo funguje ve městě už 97 let (otevřeno roku 1909). Ústí na Labem má i dlouholetou tradici expozic zvířat. Již v roce 1918 byl otevřen park s českým a exotickým ptactvem. Lumpepark se udržel až do druhé světové války, poté byl již rozšiřován zoo koutek a začala se pomalu budovat Ústecká ZOO. Dnes v zoo najdeme více jak 230 druhů zvířat.