Původ vzduchové hmoty je důležitý

Možná jste si všimli, že v posledních dnech je v nížinách výrazně tepleji a rozhoduje v podstatě každý výškový metr. Zatímco v nadmořské výšce kolem 250 m n. m. se teploty pohybují kolem 0 °C nebo lehce nad ní a sníh spíše taje, než přibývá, tak už ve 400 m n. m. se objevují ledové dny a sníh přibývá. V podstatě se jedná o normální situaci, protože každých 100 výškových metrů by měla teplota ve standartní atmosféře klesat o 0,65 °C. Někdy jsou však rozdíly extrémnější a hlavní důvody hledejme v původu vzduchové hmoty. Pokud k nám proudí polární mořský vzduch ze severozápadu, tak putuje přes teplejší oceán a přízemní vzduchová hmota se otepluje daleko více. Pokud k nám vzduch proudí ze severu, tak ho můžeme nazvat polárním arktickým vzduchem a jeho vlastnosti jsou jiné a ochlazování je tak daleko rychlejší i v nižších polohách.  Takový vzduch k nám putuje přímo ze severu, z Arktidy pokračuje přes vymrzlou Skandinávii a tím pádem se nestihne tolik oteplovat.

Když však vzduch proudí ze severovýchodu, tak má naprosto odlišné vlastnosti než mořské polární vzduchy. Ze severovýchodu k nám totiž proudí pevninský vzduch ze Sibiře. Tato vzduchová hmota je velmi často inverzní, to znamená, že v nížinách je chladněji než na horách. Pro praktický příklad nemusíme chodit daleko.  Jen si například vzpomeňte na loňský březen, kdy k nám tento vzduch proniknul od severovýchodu a denní teploty se propadaly téměř až k -10 °C.

Když tedy v předpovědi počasí uslyšíte, že přes naše území bude postupovat studená fronta, která přinese studené severozápadní proudění, tak to nemusí znamenat, že se u vás ochladí. Pokud se nacházíte v nižších polohách, tak se paradoxně za studenou frontou může oteplit.

Autor: TD