Konec dubna v pranostikách
V neděli mnozí z nás oslavili svatého Vojtěcha, kterého můžeme právem považovat za jednoho z našich nejznámějších a nejvýznamnějších světců. Svatý Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců a působil jako druhý pražský biskup, přičemž díky svému odjezdu do zahraničí unikl jisté smrti při definitivním řešení rostoucích sporů mezi rody Přemyslovců a zmíněných Slavníkovců. K této osobě se pak váže nejedna z pranostik. Jelikož je pro toto období typické kvetení ovocných stromů, nikoho nepřekvapí, že se ustálo rčení: „Po svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.“ Právě nejběžněji se nám pak vybaví švestkové stromy, které jsou ohroženy dle pranostiky hlavně deštěm: „Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky,“ podobně avšak v širším pojetí vyznívá: „Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.“ Včera jsme se dočkali srážek dešťových či smíšených především na severu území, jinde spíše ojediněle. Stejná situace panovala i v loňském roce, kdy přes naše území přecházela studená fronta. Bohužel oba tyto roky byly zasaženy náhlým ochlazením v pokročilé fázi jara, a tak budoucí ovocnářská úroda bude vykazovat znova ztráty.
Obr.: Zmrzlá vinice na Vyškovsku
Zdroj: Vyškovský deník
Dnešek je už ve znamení Jiřího. Toto jméno je dokonce to nejčetnější v České republice a v roce 2015 se jím mohlo pyšnit 301 629 mužů. Snad i proto se k tomuto datu váže velké množství pranostik. Asi každému se vybaví: „Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři.“ Ale proč byli vybráni právě tito dva nepříliš oblíbení tvorové? Had je pravděpodobně odvozen od praslovanského výrazu gad, přičemž se takto nazývalo něco odporného a nežádoucího, na co bychom si měli dát v přírodě pozor. Se štírem je to již složitější, pravděpodobně se jednalo o slovo ščur, jež se dodnes na Moravě používá pro označení mnoha zvířat (např. žížal, červů, ale i drobného ptactva). Což by mohlo vysvětlit, jak se do pranostiky dostal ne příliš v Česku běžný tvor. Jediným původním druhem štíra na našem území je totiž štír kýlnatý, který však nemá příliš dobře zmapovanou historii svého výskytu a od 80. let již nejsou v ČR známy žádné populace. Další možností může být, že slovo štír bylo zkomoleno ze starého označení pro díru a spojka „a“ byla ve skutečnosti předložkou „z“. Z další pranostiky mohou mít alespoň radost někteří zemědělci jelikož: „Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves,“ tedy polním plodinám by se mělo dobře dařit. Další skupina pranostik se nás příliš netýká, protože poslední dny nezažíváme nikterak příznivé jarní počasí, takže: „Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo,“ či „O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost,“ se možná nevyplní. Nicméně tvrzení: „Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet,“ tomuto vývoji nenaznačuje. Bohužel tomu dosvědčuje i dnešní počasí, které se na většině území vydařilo a teploty vzduchu atakovaly 15 °C. Svatý Josef nám to možná přece jenom zpečetil. A opravdu v příštích dnech se znovu ochladí a očekávají se i přeháňky.
Obr.: Dnešní teploty vzduchu
Zdroj: ČHMÚ
Zítra nás už přivítá svatý Marek, který opět varuje před přísunem dalšího deště: „Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.“ Pro všechny milovníky teplého počasí pak bude kritický pátek, říká se totiž: „Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní,“ což si asi nikdo z nás už nepřeje. Prozatím to však vypadá, že pod nulu klesnou teploty pouze ve vyšších polohách.
Autor: SG