Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast spojující regiony Podzvičínska, Hradecka, Pardubicka a Chrudimska – Hlinecka je v nejdelším úseku dlouhá více jak 85 km. Území zahrnuje část Podkrkonoší, Polabí a zasahuje až k Železným horám. Celkově oblast zaplňuje západní polovinu východních Čech.  Administrativně pak spadá pod kraje Pardubický a Královéhradecký. Největšími městy jsou krajská města již zmíněných správních jednotek – Pardubice (91 tis.) a Hradec Králové (94 tis.). Dalšími velkými městy jsou Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Nová Paka, Přelouč, Chrudim a Hlinsko.

 

 

Vymezení oblasti Podzvičínsko, Hradecko, Pardubicko a Chrudimsko - Hlinecko, upraveno pocasicz.cz; Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Popisovaná lokalita se nachází ze dvou třetin v nižší nadmořské výšce, takže průměrné roční teploty vzduchu jsou zde celkem vysoké. V střední a jižní části této lokality se průměrná roční teplota pohybuje mezi 8 až 9 °C. Místní terén ovlivňuje zejména střední tok řeky Labe. V severní a severozápadní části přeci jen mírně stoupá nadmořská výška, takže v této oblasti jsou teploty o něco nižší. Nejčastěji se pohybují mezi 7 až 8 °C, na severu Podzvičínska dokonce jen mezi 6 až 7 °C. V této lokalitě nenacházíme žádné výrazné teplotní extrémy.

Srážky

Tato lokalita má průměrné roční srážkové úhrny v rámci České republiky. Nejméně srážek se vyskytuje na Pardubicku, kde průměrné roční srážkové úhrny dosahují pouze 550 až 600 mm. O něco více srážek se objevuje v centrální části lokality, kde průměrné roční srážkové úhrny dosahují až 650 mm. Více srážek se objevuje na jihu, v oblasti Hlinecka, kde průměrný srážkový úhrn dosahuje až 700 mm. Nejvíce srážek je však na severu této lokality, zejména v oblasti Podzvičínska, kde ještě zasahuje návětrný efekt z Krkonoš. Zde mohou roční srážky výjimečně přesahovat i 800 mm.

       

Meteorologická stanice

Lázně Bělohrad

Automatická meteorologická stanice se nachází jihovýchodně od města Lázně Bělohrad, v zalesněné části. Dobře reprezentuje klima této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	299 m n.m.
Maximální denní teplota	37,2 °C	11. 8. 2015
Minimální noční teplota	-24,5 °C	24. 1. 2004
Největší minimální teplota	23,2 °C	11. 6. 2010
Nejvíce srážek za 24 hodin	61 mm	1. 6. 2013
Maximální sněhová pokrývka	50 cm	3. 2. 2010

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Vysoké minimální teploty v zimním období

Již v teplotní charakteristice bylo zmíněno, že tato lokalita má v rámci České republiky spíše vyšší teploty. Lokalit s vyššími teplotami je na našem území více. Tato lokalita má však na poměry České republiky poměrně vysoké minimální teploty vzduchu v zimním období. Může zato především orografie, která není tak příznivá pro mrazy. Vzhledem k tomu, že se zde nachází rozsáhlá rovina, tak zde je mnoho rušivých elementů, které znemožňují dostatečné vyzařování. Je zde málo uzavřených údolí, a tak vzduch volně proudí. Navíc se zde vyskytuje poměrně hodně sídel, která logicky oteplují místní klima.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Silné větry na studených frontách od západu až severozápadu

Díky mírně zvlněnému terénu Východočeské tabule zde proudí vzduch v podstatě lineárně, takže má na své cestě od západu jen minimální překážky. Pokud se nad střední Evropou vytvoří výrazný tlakový gradient nebo pokud postupuje od západu na východ výraznější studená fronta s bouřkami, může v této lokalitě daleko častěji než jinde, docházet k poměrně výraznému zesilování větru. Při postupu frontálních systému právě v této lokalitě mají hasiči velmi četné výjezdy. Často zde dochází k přerušení železniční dopravy na hlavním koridoru Praha – Olomouc.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Vichřice ve východních Čechách 3. 3. 2008

Z druhého na třetího března se nad Polsko dostala poměrně hluboká tlaková níže a nad jižní Evropou se udržovala stabilní oblast vysokého tlaku vzduchu. Nad Českou republikou se vytvořil výrazný tlakový gradient a to znamenalo zesílení západního až severozápadního proudění.

Ve východních Čechách se celý den vyskytoval velmi silný vítr a nárazy větru se pohybovaly kolem 25 m/s. Mnoho stromů padalo již v průběhu dne, ale nejednalo se o nikterak extrémní projevy. Ty se začaly zhoršovat s příchodem studené fronty od severozápadu, na které se začaly vyskytovat nárazy větru, které přesahovaly i 35 m/s. V oblasti krajů Pardubic a Hradce Králové bylo hlášeno extrémní množství škod.

Podle hasičského záchranného systému bylo na území Pardubického kraje během jedné noci zaznamenáno přes 250 výjezdů. V sousedním kraji to bylo kolem 300 výjezdu za jednu jedinou noc.

Hasiči vyjížděli zejména k vyvráceným stromům, ale i ke spadlým střechám. Popadané stromy zastavily železniční dopravu a některé silnice nižších tříd byly zprůjezdněny až několik dní po situaci. Domácnosti byly několik hodin bez elektrického proudu. Pojišťovny hlásily škody, které přesahovaly několik stovek miliónů korun.

Velmi silný vítr dokonce zlomil i stožáry vysokého napětí; zdroj: pardubickykraj.cz

 

Vhodnost návštěvy

Díky nižší nadmořské výšce se jedná spíše o teplejší lokalitu, to znamená, že zimy jsou zde mírné a sněhová pokrývka se zde vyskytuje jen několik desítek dnů za rok. Přesto se však v této lokalitě v zimní a v podzimní části roku vyskytuje spíše nepříznivé počasí, které se vyznačuje, jako sychravé, mlhavé a zatažené. Daleko příjemnější je zde jaro, kdy je nejvhodnější navštívit tuto lokalitu. V létě zde jsou poměrně četné dny s tropickými teplotami.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Úrodné Polabí a příznivá poloha v zákrytu Krkonoš a Orlických hor lákala k osídlení již od paleolitu. Z pozdějších dob se dochovaly na ostrohu nad řekou Chrudimkou v blízkosti Nasavrk pozůstatky keltského hradiště – oppida. Zatím se jedná o jediný nález keltského osídlení ve východních Čechách. V dalším obdobím již přicházejí do České kotliny Slované. Mezi raně středověké hradiště slovanského kmene Charvátů patří naleziště v Ostroměři. Dalším slovanským hradištěm v území je např. Tuhošť u Smolova. Po nástupu Přemyslovců na český trůn se oblíbenou destinací rodu stal Hradec Králové, který je později prohlášen za věnné město českých královen. Z Chrudimi zase pochází slavný rod Mydlářů, nejznámějším členem rodiny je pak bezesporu pražský staroměstský kat Jan Mydlář (17. století). Historicky významnými událostmi, které se zapsaly do dějin celé naší země, patří slavné selské povstání u Chlumce nad Cidlinou. Povstání se událo už roku 1775, ale dodnes se ujalo lidové rčení: „Dopadli jak sedláci u Chlumce.“ Téměř o sto let později 3. července roku 1866 se zase u Chlumu udála nejvýznamnější bitva z celé prusko-rakouské války. Zároveň se do historie zapsala jako jedna z největších bitev 19. století. V širokém okolím nalezneme řadu pomníků či pamětních křížů.

Sedláci u Chlumce odcházející z prohraného střetnutí s vojsky vrchnosti; Zdroj: Helena Stejskalová

 

Západní polovina východních Čech nabízí celou škálu tradičních řemesel i kulturních akcí. Když se řekne betlém, vybaví se spoustě z nás obec Třebechovice pod Orebem. Vše začalo jako dárek pro novomanželku Josefa Proboše, nakonec celá práce trvala 50 let a byla oceněna v roce 1999 jako národní kulturní památka. Asi 200 hýbajících se figurek uvádí návštěvníky v úžas v místním Muzeu betlému. Přesuneme-li se dále na jih k Pardubicím, uslyšíme již z dálky dusot koňských kopyt.  Nejstarší koňský dostih na evropském kontinentu – Velká pardubická se pořádá od roku 1874. O něco dále v Kladrubech se můžou pyšnit chovem ušlechtilého a věhlasného starokladrubského plemene vraníků a běloušů, který již má své kořeny v 16. století. Medem, moukou a kořením voní věhlasný pardubický perník. První písemná zmínka se o této pochoutce datuje již k roku 1335. Z Podkrkonoší zase pochází další lahodná laskomina nesoucí název hořické trubičky. V Hamrech, Studnici, Blatně a Vortové se každoročně v únoru koná divoký masopustní rej, při kterém se krajem nese píseň: „přetni kobyle žílu,“ jako symbol ukončení zimy.  Masopust z východních Čech byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Další kulturní tradicí Hlinska je vodění Jidáše na Bílou sobotu. Chrudimsko je zase známe pro svou tradiční výrobu loutek.

Kladrubský bělouš; Zdroj: kiss-horses.blog.cz

 

Přírodní dědictví

Z hustých lesních porostů na severu, protkaných sítí turistických značených cest a cyklostezek, přechází území dále na jih do rovinaté krajiny Hradecka, kde své cyklotúry mohou podnikat i méně fyzicky zdatní či rodiny s dětmi. Na Pardubicku se pak nachází oblast označovaná jako tzv. zlatý pruh české země, který zahrnuje nejúrodnější části Polabí. Bohatě kvetoucí louky a listnaté parky obtékají řeky a staré kanály pokračující dále do malebných rybníků, na jejichž březích roste vzácná květena a jsou také domovem mnoha druhů ptactva. Nakonec krajina přechází v pohoří Železných hor a Žďárských vrchů. Chrudimsko a Hlinecko klade důraz na kvalitu života a ovzduší je zde jedno z nejlepší v zemi. Nespočet přírodních rezervací a památek se ukrývá v jichž zmíněných Železných horách. Turisti zde rádi využívají jak stezek turistických nebo cyklistických, tak i naučných a vlastivědných. Své vyžití zde naleznou i milovníci zimních sportů a území nabízí i zázemí pro vodní aktivity. Přehrada Seč je tou nejznámější i nejnavštěvovanější vodní nádrží v povodí řeky Chrudimky. Seč byla vyhlášena za rekreační oblast a ročně si jí za cíl své dovolené zvolí velké množství Čechů. Přírodní bohatství v podobě rašeliny umožnilo vzniku slatinných Lázní Bělohrad. I Lázně Bohdaneč těží ze slatin, nacházejících se v rybniční krajině obklopené lesy v těsné blízkosti Pardubic. Zajímavostí je pak naleziště drahých kamenů u Nové Paky, kde kromě achátů, ametystů a jaspisů je možné objevit i zkamenělé dřevo.

Vodní nádrž Seč; Zdroj: libice.vladas.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa:

Mezi jedno z nejznámějších míst Česka je řazen Kuks. Ve vesnici stojí komplex barokních budov s někdejším špitálem milosrdných bratří a kostelem Nejsvětější Trojice. V Kuksu nalezneme i sochařskou alegorii dvanácti ctností a neřestí od M. B. Brauna. Tento sochař se podepsal i na reliéfu betléma vytesaného do skalní stěny. Zříceniny hradů Lichnice a Košunberk u Luže či hrad Pecka, který byl domovem spisovatele a cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, jsou pozůstatkem středověkého obranného systému. Ani zámky nestojí v oblasti v pozadí. Zámek Hrádek u Nechanic, barokní zámek s osmibokou kaplí sv. Romedia v Cholticích, české Versailles zámek Nové Hrady nebo Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, jenž hostil panovníka Karla IV. po jeho korunovaci, jsou toho zářným příkladem. Jedním z nejstarších měst České republiky je Hradec Králové. Gotický chrám sv. Ducha, Morový sloup od G. Santiniho či renesanční Bílá věž se staly dominantou města. Nádhernými sakrálními památkami jsou pak dozajista barokní zámecký kostel Zjevení Páně ve Smiřici či dřevěné církevní stavby ve Velinách, kde turisty láká barokní roubený kostel sv. Mikuláše, roubená márnice a osmiboká zvonice z 18. st. Ze 14. století pak pochází malebný gotický kostel sv. Bartoloměje v Kočí. Lokalita nabízí i velké množství rozmanitých muzeí. Například v Holicích se nachází kromě pomníku slavného cestovatele E. Holuba i rozsáhlé sbírky africké fauny. Expozici drahých kamenů zase nalezneme v Nové Pace. Výstava českého sochařství první poloviny 20. století na vás čeká v Hořicích. Muzea perníku a pohádek, zahrnující i areál pohádkových míst a postav, ukrývá Kunětické hora, která se jako pozdně gotické sídlo stala dominantou Pardubicka. V Chrudimi je zase možné navštívit Muzeum loutkařských kultur, které doplňuje loutkařské divadlo a dílny. Středověké jádro Pardubic nabízí kromě cenných historických domů i prohlídku zámku a renesanční Zelené brány. Lázně Bělohrad jsou zase městečkem obklopeným krásným parkem, nedaleko od města leží starobylý kostelík sv. Petra a Pavla, ke kterému se váže děj balady K. J. Erbena Svatební košile (sbírka Kytice). Další lázeňské město Lázně Bohdaneč se pyšní svými lázeňskými domy propojenými zastřešenou kolonádou. Soubor židovských památek je možné navštívit v Heřmanově Městci.

Barokní komplex v Kuksu; Zdroj: hkregion.cz

Mezi nejzajímavější technické památky bývají řazeny: nejstarší přehrada svého typu v Evropě - Les Království u Bílé Třemešné, jenž je vyzdobena pohádkovými věžičkami, vodní elektrárna v Hradci Králové, která byla nezvykle vystavěna v secesním stylu, a Opatovický kanál pocházející z renesance, vybudovaný na popud pánů z Pernštejna k napájení asi 250 rybníků o ploše 2 700 ha. Snad každé dítě touží navštívit Zoologickou zahradu a Safari Dvůr Králové nad Labem. Dalším výletním místem pro ty nejmenší může být obří akvárium s podvodním tunelem v Hradci. Milovníci lidových staveb si nenechají ujít osady volně rozptýlených usedlostí Veselý Kopec, Svobodné Hamry nebo dílny lidových řemesel v Možděnici.