Vědci poznali planetu Jupiter zase o něco více

Jupiter má na starosti kosmická loď Juno Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, jenž byla vypuštěna již v srpnu roku 2011. Loď dosáhla svého cíle o téměř pět let později (4. července tohoto roku). Juno pořídila první fotky severního pólu planety, které vědcům vyrazily dech. Snímky pochází z 27. srpna, kdy se sonda dostala na pouhých 4 200 km nad vrcholky mraků Jupitera. Z prvních záznamů nebylo nic patrné, což přineslo velké zklamání, jelikož je planeta proslulá častými a především silnými bouřemi. Fotografie naznačují, že v lokalitě severního pólu chybí vítr, který by umožnil vznik bouře.

Avšak Jupiter nezklamal a díky 36 průletů se podařilo objevit něco skutečně unikátního. Poté co se Juno přiblížila k povrchu Jupiteru, byl povrch planety zkoumán 8 vědeckými přístroji. Jeden z těchto nástrojů – Infračervený mapovací spektrometr (Jovian Infrared Auroral Mapper: JIRAM) dokáže díky využití infračerveného světla vyhledat na povrchu Jupiteru tzv. hot spoty, tedy místa se zvýšenou aktivitou jevů. Výsledky prokázaly, že stejně jako Země, tak i Jupiter se může pyšnit polární září. Snímač Juno zachytil jižní polární záři – aurora australis, která se, jak název napovídá, objevuje nad jižním pólem. Zdá se, že místní polární záře je velmi jasná a dobře strukturovaná. Vysoká úroveň detailů obrazu může vědcům napovědět mnohé o morfologii a dynamice zachycené aurory.

Juno dokonce nahrál i „zvuk“ polárních září pomocí Rádio/Plasma Wave Experiment. Jedná se o záznam vln, které zjišťují emise energetických částic, jenž jsou právě generátorem obrovské polární záře. Tento tok částic je dokonce tím nejsilnějším v slunečné soustavě. Nyní si vědecký tým dal za úkol objasnit, odkud tyto částice (převážně elektrony) pocházejí.

Juno bude ve své misi i nadále pokračovat až do února roku 2018, kdy dojde k proniknutí lodě do jupiterovi atmosféry a dojde k jejímu zničení. Vědci doufají, že do té doby se podaří i objasnit složení a strukturu jádra planety.

Autor: SG