Může za pád mostu v Janově počasí?

Nepříznivé počasí má údajně na svědomí další velkou katastrofu. Jedná se sice o sekundární přičinění, ale i tak se může počasí projevovat. Jistě jste slyšeli o pádu mostu v Janově, který si vyžádal několik desítek obětí. Ještě v tuto chvíli záchranáři nevzdávají vyprošťovací práce pod sutěmi mostu, ale už teď se rodí spekulace, co se vlastně stalo a jak je možné, že takto velký most přes který denně projede několik stovek tisíc aut mohl spadnout.

Samozřejmě, jako první vás napadne technický stav mostu. Inženýři z Itálie jsou hlásí, že most byl naprosto v pořádku a že kontroly neukázaly na žádný velký problém. Vždyť Itálie má jednu z nejvíce propracovaných dálničních síti v Evropě a mosty vedou v daleko složitějším terénu.

Do hry se tak dostávají meteorologické faktory, které mohly výrazně ovlivnit statiku mostu.

První teorie je ta, že za vše mohou přívalové srážky, které značně destabilizovaly půdu a most se tedy zřítil od země. Mluví se i o sesuvu půdy. Pokud se však podíváme na meteorologickou stanici v Janově, tak zjistíme, že za 12 hodin spadlo 22 mm. Tato hodnota je zanedbatelná s tím, jaké spady jsou v Janově při bouřkách běžné. Nelze však vyloučit, že v lokálním případě spadlo kolem mostu srážek více a meteorologická stanice tyto srážky ani nemusela zaznamenat. Podrobné radarové záznamy bohužel nemáme.

Druhá teorie je poněkud odvážnější. Podle očitých svědků do mostu krátce před události uhodil blesk. Jak však blesk mohl ovlivnit stavbu mostu už se neuvádí.

Je možné, že krátkodobý silný déšť pomohl nakonec ke zřícení mostu, ale rozhodně se nejednalo o extrémní bouřku. Je velmi pravděpodobné, že vyšetřovatelé budou muset hledat příčinu jinde a že tentokrát to na počasí svést nepůjde.

Obr. 1 Spadlý most v Janově

Zdroj: La Italia

Město Janov patří mezi města s největším počtem bouřkových dnů v Evropě.

Autor: TD