Historický vývoj meteorologie a klimatologie

První zmínky o meteorologii a klimatologii můžeme najít už u starověkých civilizací. Důvodem byla silná vazba počasí na zemědělskou produkci. Důležitá byla v antice i astrometeorologie, kde je hledána přímá souvislost počasí s vesmírnými tělesy. Již v této době byly vytvořeny základy vědecké meteorologie. Ve starověkém řeckém městě Athény byla např. postavena „věž větrů.“

Obr.: Athénská věž větrů
Zdroj: static.iqsys.biz

Ve středověku započalo objevování cizích krajů, kde bylo možné pozorovat nové - neznámé meteorologické jevy. Vznikaly první kronikářské záznamy a začínala snaha o předpověď počasí v podobě povětrnostních pranostik. Opat Knauer již v polovině 17. stol zaznamenával počasí s cílem posoudit vliv sedmi planet Ptolemaiova systému (tzv. vládnoucí planety). Jeho teorie byla podpořena a vznikl sedmiletý cyklus – např. rok ve znamení Saturna – nestálé a proměnlivé počasí, rok ve znamení Venuše – vlhké a teplé počasí. V této době se začaly používat první měřící přístroje, které vytvářel Galileo Galilei se svými žáky, tzv. „Akademie pokusu“. První přístrojová měření v Itálii probíhaly od roku 1657, brzy na to vznikaly teplotní řady ve střední Anglii.

Postupně vznikla síť meteorologických stanic v Evropě (1717 - 1726) pod vedením lékaře Kanolda, po jeho smrti měření pokračovalo do roku 1730.

Pro Českou republiku byl pak zásadní vznik Mannheimské společnosti meteorologické (Societas Meteorologica Palatina) roku 1780. Do Evropské sítě stanic byla zahrnuta Praha – Klementinum.

Obr.: Nejstarší síť meteorologických stanic
Zdroj: elte.prompt.hu

Nejstarší písemná zpráva o počasí na území Česka pochází ze zimy mezi roky 974/75: „Velmi tuhá a dlouhá zima.“, 15. května 975 „Napadlo mnoho sněhu.“ (Mnich sázavský – doplněk Kosmovy kroniky). Nejstarší denní záznamy počasí máme od 14. července 1533 do 9. dubna 1545 z jihovýchodní Moravy od Jana z Kunovic. První data z přístrojového měření byla zaznamenána mezi 21. prosincem 1719 a 31. březnem 1720 z obce Zákupy Johannem Carlem Rostem. Denní pozorování počasí probíhající třikrát denně započalo v Telči 7. května 1771 do 9. března 1775. Souvisle se začalo měřit právě až v Praze - Klementinu od 1. ledna 1775. Nejprve byla měřena teplota a tlak vzduchu, od 1. května 1804 i srážky.

V 19. století vznikla národní síť meteorologických stanic a meteorologických institucí.
Již roku 1820 byla vytvořena Brandesem mapa současného rozdělení tlaku vzduchu (synoptická mapa). S vývojem techniky se zdokonalovalo měření a byly využívány nové prostředky – radiolokační (radarová) meteorologie, družicová meteorologie. S nástupem průmyslové revoluce a zvýšení výroby, přišly i nové meteorologická témata – ochrana ovzduší, alternativní zdroje energie (vítr, sluneční záření).

Obr.: Nejstarší meteorologická družice
Zdroj: NASA

Dnes jsou hlavní otázky meteorologie a klimatu řešeny World Meteorological Organisation (WMO), která vznikla v roce 1947 ve Washingtonu. Mezi 22 zakládajícími zeměmi bylo i Československo. Již od roku 1950 slavíme 23. březen Světový meteorologický den.

Autor: SG