Dnes začíná astronomické jaro

Dnes je první jarní den. Slunce se vrací na naši severní polokouli. Dnešní den a noc trvá přibližně stejnou dobu (12 hodin), proto se dnešek nazývá jarní rovnodennost (další rovnodennost - podzimní nastane 22. září).

Astronomické jaro začíná ve chvíli, kdy se střed slunečního kotouče dostává přímo nad rovník. Většinou se tomu děje 20. či 21. března, výjimečně jaro přichází už 19. března. Na to si však budeme muset ještě pár let počkat, 19. 3. jaro přivítáme až v roce 2048. Dneškem také začíná na severním pólu polární den, na jižním pak polární noc.

Označení jaro, historickým názvem zvané vesna, pochází ze všeslovanského slova "jarý" (používalo se ve všech jazycích, které mají základ v praslovanštině). Jarý znamená rozvášněný, bujný, prudký či silný. Vesna byla zase slovanská bohyně mládí, života, nespoutané lásky a jara. Jejím stromem byla bříza, která jako jedna z prvních dřevin začíná rašit. Jaro se podepsalo i na několik českých jménech, např. Jaroslav (Jaroslava), Jarmil (Jarmila) nebo Jaromír.

Obr.: Bohyně Vesna od Christian Bernhard Rode, 1785

Po dlouhé zimě se na jaro těší nejen lidé, ale i zvířata. Velký význam vítání jara se nám dochoval už z doby starověku, Římané i Řekové pořádali dlouhé slavnosti, kde nechybělo ani topení figuríny ve vodě (u nás známé jako Morana). I mnohé kmeny, žijící na našem území, začátek jara slavili. Keltové oslavovali jarní rovnodennost pod názvem Alban Eilir (podle bohyně jara). Germánskou starou bohyní jara byla zase Ostara. Oslavy jara pořádali i Májové na americkém kontinentě. Jako první den roku považovali jarní rovnodennost staří Sumerové a Babyloňané (2 - 3 tisíce před začátkem našeho letopočtu). 

Obr.: Bledule
Zdroj: pestujemeonline.cz

Autor: SG