Bílé, nebo blátivé Vánoce?

Na to, jaké bude počasí na letošní Štědrý den, si budeme muset ještě chvíli počkat, některé předpovědní modely se klaní spíše k blátivému charakteru počasí, oblačná obloha se slabými dešťovými přeháňkami, od vyšších poloh sněhovými a denní teploty mezi 0 až 4 °C, jiné, optimističtější modely se přiklánějí k oblačné obloze se sněhovými přeháňkami a s denními teplotami mezi -4 až 0 °C. Zatím to i vypadá na teplejší počasí na západě území a chladnější na východě. Do Štědrého dne však zbývá téměř týden, což je v meteorologii ještě dost dlouhá doba a přesnější předpovědi pro tento den budou známy ke konci pracovního týdne. Připomeňme si několik pranostik z období Vánoc, které naši předci užívali.

 „Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá. Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude úrodný rok. Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno. Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni. Padá-li na Štědrý den večer sníh, urodí se mnoho chmele a vína. Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje povětrnost příštích dvanácti měsíců. Na Adama a Evu, čekejme oblevu.“

Z Vánočních dní, má ale nejvíce pranostik jednoznačně Hod Boží vánoční, ale pranostiky pro tento den nejsou moc známé, proto si jich několik uvedeme. „Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny. Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček. Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.  Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito."

Jak to ale s těmi bílými Vánocemi bylo doopravdy kdysi, za života našich prapředků? Protože i dnes zaznívá často poznámka, že kdysi nebývalo na Vánoce takové teplo a bylo hodně sněhu a k tomu se přidal třeskutý mráz, kdežto nyní jsou Vánoce často na blátě, s teplotami nad nulou a deštěm. Každý by chtěl Vánoce takové, jaké je maloval Josef Lada na svých obrázcích s krásnou peřinou sněhu a snad nikdo si neumí představit jeho obrázky, s tmavými dešťovými mraky s rozbahněnými chodníčky a cestami s kalužemi. Jaká by také byla Erbenova balada Štědrý den, když by chyběl sníh, led a jasné nebe s hvězdami.

Pojďme se tedy podívat trochu do statistik a historie. Když se podíváme do historie dávnější, tak v letech 1971 až 1980 byly Vánoce na sněhu jen dvoje. V letech 1961 až 1970 zase převažoval studený charakter Vánoc a bez sněhu se tak vyskytly jen čtvery Vánoce. Mezi lety 1911 až 1920 bylo devět Vánoc na blátě. V období 1851 až 1860 měly jen čtvery Vánoce zimní charakter.

I z tohoto průletu je zřejmé, že v každém desetiletí se vyskytují jak Vánoce se zimním charakterem, tak se spíše blátivým a pošmourným. Z historických tabulek vyplývá, že v průměru 7 z 10 Vánoc zasáhne obleva, nebo jsou v období vlivu teplejšího vzduchu a tento počet se výrazně neliší. Nesmíme ale opomenout fakt, že hodně záleží na geografických podmínkách konkrétního místa. Na horách a ve vyšších polohách se bílé Vánoce vyskytují téměř vždy, kdežto na jižní Moravě je procento bílých Vánoc daleko menší, než ve středních polohách na zbytku území. Často je situace rozdílná na východě a západě území.

Když si to shrneme, tak je nevyvratitelným faktem, že Vánoce na blátě jsou normální a není to jen fenomén několika málo posledních let. To, že mnozí starší lidé tvrdí, že takové teplé a pošmourné Vánoce nepamatují, tak tomu se není co divit. Každému po čase zůstávají v paměti převážně příjemné a hezké zážitky a k takovým bílé Vánoce rozhodně patří, na ty po stránce počasí škaredé Vánoce, každý zapomene. 

Aktuální výkyt srážek. Aktuální výskyt oblačnosti. Dlouhodobá předpověď počasí.