Základní klimatické a geografické charakteristiky

Území Šumavy se rozkládá na jihozápadním okraji Čech při hranici s Německem. Administrativně spadá pod správu Jihočeského kraje, z části na severozápadě zasahuje do kraje Plzeňského. Největším městem v Šumavské oblasti jsou Klatovy, kde žije více jak 22 tisíc obyvatel. Mezi další velká města s více jak 10 tisíci obyvateli patří Český Krumlov, Prachatice a Sušice.

 

 

 

Vymezení oblasti Šumava - východ, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Pohoří Šumavy je velmi rozsáhlé a tomu také odpovídá rozložení teplot v této lokalitě. Ty patři k těm nechladnějším vůbec.  V podhůří Šumavy se průměrné roční teploty pohybují mezi 6 až 7 °C. Na většině území této lokality, včetně blízkého okolí Lipna, jsou to teploty mezi 5 až 6 °C. V náhorních plošinách se průměrné roční teploty pohybují mezi 4 až 5 °C.  V horských polohách, tedy od nadmořské výšky cca 1000 m n. m., jsou průměrné roční teploty jen mezi 3 až 4 °C. Nejnižší teploty kolem 3 °C se vyskytují na nejvyšších vrcholcích Šumavy, například kolem vrcholů Jezerní hora či Plechý.     

Srážky

Společně s Krkonošemi patří Šumava mezi lokalitu s největším průměrným úhrnem srážek za rok. Na Hranicích s Německem dosahují roční srážky průměrně až 1 300 mm. O něco méně srážek je pod vrcholy, kde je to většinou do 1200 mm srážek. Na většině území této lokality jsou to však průměrné roční úhrny od 800 do 1000 mm. Výraznější závětrný efekt se objevuje na severu a severovýchodně od Lipna. Zde se projevuje srážkový stín hned od dvou dominantních vrcholů Šumavy. Na západě Plechý a na severozápadě Boubín. V tomto závětrném stínu se průměrné roční srážky pohybují jen od 650 do 700 mm.

 

Meteorologické stanice

Churáňov

Stanice se nachází na hřebenech Šumavy a poměrně dobře reprezentuje místní mikroklima. Na Šumavě jsou však vrcholy, které mají pravděpodobně ještě extrémnější počasí než Churáňov, ale nenachází se zde žádná meteorologická stanice.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	1118 m n.m.
Maximální denní teplota	34,2 °C	27. 7. 1983
Minimální noční teplota	-32,6 °C	10. 2. 1956
Největší minimální teplota	20,6 °C	9. 8. 1992
Nejvíce srážek za 24 hodin	170 mm	27. 6. 1955
Maximální sněhová pokrývka	200 cm	17. 3. 1988

Zdroj: Ogimet.com

 

Černá v Pošumaví

Meteorologická stanice Černá v Pošumaví se nachází jen několik desítek metrů od Lipna. Poměrně dobře reprezentuje oblast pobřeží této vodní plochy ve vyšších polohách.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	740 m n.m.
Maximální denní teplota	34,2 °C	22. 7. 2015
Minimální noční teplota	-28,2 °C	24. 1. 2006
Největší minimální teplota	17,4 °C	18. 7. 2007
Nejvíce srážek za 24 hodin	104 mm	29. 6. 2006
Maximální sněhová pokrývka	127 cm	6. 3. 2006

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Velké mrazy

Reliéf Šumavy nahrává v této oblasti tzv. mrazovým kotlinám, kde díky terénní nerovnosti a gravitačnímu efektu ze svahů stéká studený vzduch, který je těžký, takže se zde hromadí.  K tomuto jevu dochází při tzv. radiačním počasí. To nastává, pokud je zmenšená oblačnost a utiší se vítr. Studený vzduch zalije kotlinu a vytváří se tzv. jezero studeného vzduchu. Pokud sluneční záření není dostatečně silné, tak se těžký studený vzduch nepromíchá a zůstává zde i několik dní. Naopak pokud dojde k jeho promíchání a studená poklička zmizí, mohou teploty přes den vyšplhat vysoko nad nulu. V takovém případě může denní amplituda činit až 35 °C. Mezi nejznámější místa v této lokalitě patří Horská Kvilda, Rokytská slať a Jezerní slať.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Velké oblevy při jihozápadním proudění (SWc)

Na Šumavě může ležet klidně metr sněhu, ale během pár dní po něm nezbude ani památka. Stává se to v situacích, kdy ve výšce převládá čerstvé jihozápadní proudění. Teplota je výrazně kladná, vzduch suchý a vítr čerstvý. Většinou pak následuje frontální vlna, která se formuje v oblasti Alp a která přináší na Šumavu velmi výrazné deště, které urychlují tání sněhu. Při tomto počasí dochází i k rychlému stoupaní hladin řek a často jsou v tomto prostoru vyhlašovány stupně povodňové aktivity na horních tocích.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Silná bouře s větrem 13. 7. 2011

V teplém až tropickém vzduchu přecházela tento den samostatná tlaková níže přes Německo a nad Českou republikou ještě zesiloval příliv velmi teplého vzduchu od jihu.  Maximální teplota na Churáňově vyšplhala až k 25 °C. Odpoledne se vytvořil v Bavorsku bouřkový systém, který velmi rychle postupoval dále k severovýchodu na Šumavu. Hranice začal překračovat kolem 18:30. Systém se projevoval četnou bleskovou aktivitou, přívalovými srážkami, ale hlavně velmi silným větrem. Na Churáňově se vyskytl náraz 72 km/h, ale například v Temelíně až 101 km/h.  Dle lovců bouří se na bouřkovém systému vytvořilo tzv. bow echo (na radaru se podobá napnutému luku, na přední části se tvoří silné nárazy větru nebo i tornáda až o síle F3).

Na Šumavě tato bouře způsobila obrovské škody na lesních porostech. Během jedné hodiny bylo pokáceno 15 000 stromů, což je po roce 2007, kdy Českou republiku zasáhl orkán Kyrill, druhá největší lesní kalamita v této lokalitě.

Výrazný shelf cloud v jižních Čechách 13. 7. 2011, Zdroj: Tomáš Novotný (bourky.cz)

 

Vhodnost návštěvy

Šumava je drsný kraj a při plánování návštěvy je nutno počítat téměř se vším. Díky mrazovým kotlinám je třeba akceptovat výkyvy teplot. Mráz se v této lokalitě může vyskytnout i v létě, takže je dobré mít po ruce teplé oblečení. Celkově je nejvhodnější tuto lokalitu navštívit na jaře či v létě, kdy je však potřeba počítat se silnými bouřkami, kterým se nad Šumavou daří.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Trvalé osídlení Šumavy a Pošumaví bylo už od pravěkých dob nestálé a velmi řídké, důvodem byly především nepříznivé přírodní podmínky. Ojedinělé skromné nálezy rané lidské historie byly objeveny hlavně podél řeky Vltavy, Otavy a Volyňky. Prvním impulsem pro stálé usazení člověka byl objev tavení železné rudy a následný rozvoj kovářství. Souvislé osídlení vzniklo až s příchodem Slovanů, kteří vystřídali Keltské a Germánské kmeny. Ve středověku už vznikla poměrně hustá síť sídel hlavně v podhůří. Ve 14. – 16. století jsou patrné v oblasti větší zásahy šlechty, kdy je podporováno odvětví sklářství, které brzy začalo prosperovat díky dostatku dřeva i křemene. Zemědělská výroba byla pouze vedlejším zdrojem obživy, v popředí stály obory hornictví, hutnictví, dřevozpracující průmysl a plátenictví. V období třicetileté války pak přišel velký útlum, mnohé vesnice byly vypáleny a z území odešla řada rodů z obavy před rekatolizací. Úbytek populace byl doplněn hlavně kolonisty z Rakouska a Bavorska a následkem toho se výrazně změnila národnostní struktura Šumavy. Druhá vlna změn byla vyvolána odsunem Němců po druhé světové válce. Bohužel doosídlování vnitrozemskými Čechy, Slováky a dokonce i Rumuny mělo často za následek rabování obcí a devastování krajiny, jelikož příchozí lidé neměli k místu žádné vazby.

Historická fotografie sklárny Horská Kvilda na Šumavě, Zdroj: horskakvilda.eu

Šumavské hory a lesy jsou spojeny hlavně s řemesly vonícími dřevem, jako je vorařství, dřevorubectví, řezbářství nebo sirkařství. Tradiční kouzelná architektura roubených domů z masivních klád a unikátně vyšlechtěná horská květena dává Šumavě svůj typický vzhled. Mezi nejznámější ryze šumavská jídla patří šterc, zelňáky nebo šumavské bramborové zelníky.

 

Přírodní dědictví

Šumava skrývá nespočet zajímavých přírodních celků, které jsou vyhledávány turisty i za hranicemi České republiky. Rozlehlé asi 120 km dlouhé horské pásmo se táhne na hranici 3 států – ČR, Německa a Rakouska. Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991 a je tím největším v Česku. Na území NP je vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Pro Šumavu jsou charakteristická rašeliniště, slatě a ledovcová jezera jako jsou například Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo a Laka. Území se může pochlubit i jedním z největších souvislých lesních komplexů ve střední Evropě, díky čemuž získalo přezdívky jako zelené srdce Evropy nebo zelená střecha Evropy. Nejvyšší horou na české straně je pak Plechý (1378 m n. m.). Na Šumavě nalezneme i třetí nejstarší českou přírodní rezervaci Boubínský prales, vyhlášený roku 1858. Velmi zajímavá je hydrologická složka parku, kdy přes něj prochází plavební Schwarzenberský kanál a také zde pramení jedna z největších řek Česka – Vltava. Leží tu i nejvýznamnější údolní nádrž – Lipno, která byla budována mezi lety 1950 -1960. Nádrž patří pod vltavskou kaskádu.

Vodní nádrž Lipno, Zdroj: hotel-fontana.cz

Šumava hostí během roku velké množství nejrůznějších návštěvníků. Díky své rozmanitosti může být využití území pro turismus celoroční. V teplé sezóně jsou hojně vodáky sjížděny řeky Vltava a Otava, pěší turisté zase objevují přírodní krásy Šumavy často po četných naučných stezkách. V zimě jsou zase velmi oblíbená lyžařská střediska Železná Ruda, Špičák a Churáňov.

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Nejnavštěvovanějším městem oblasti je Český Krumlov, do kterého ročně zavítá přes 1,3 milionů turistů ročně. Od roku 1992 patří město na seznam kulturního dědictví UNESCO. Dominantou města je zámek s letohrádkem a divadlo s otáčecím hledištěm. Krumlov také hostí během roku mnoho zajímavých kulturních a sportovních akcí, jako je Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Festival barokních umění, Slavnosti pětilisté růže nebo Rallye Český Krumlov. Na území Šumavy se nachází velké množství zámků, hradů a zřícenin. Mezi ty nejzajímavější patří jeden z nejstarších jihočeských hradů Rožmberk, barokní zámecký areál Chanovice, klasicistní zámeček s arboretem Chudenice, gotický hrad Kašperk, založený českým králem Karlem IV., zámek ve stylu italské renesanční vily v Kratochvíli, pozdně gotický hrad Velhartice a v neposlední řadě jeden z nejkrásnějších českých vodních hradů – Švihov. Šumava nabízí i celou řadu muzeí. Expozice sklářské výroby nalezneme hned v několika městech - v Klatovech, Sušici, Kašperských Horách, Vimperku či Prachaticích. Prohlídku jednoho z posledních grafitových dolů můžete podniknout u Českého Krumlova. Skanzen v Chanovicích je zase prvním muzeem lidové architektury jihozápadních Čech. V horském městečku Kašperské Hory pak stojí Muzeum Šumavy a Muzeum historických motocyklů a českých hraček. V Dobré Vodě u Hartmanic pak můžete navštívit expozici židovské kultury. Nejvýznamnějšími církevními stavbami oblasti jsou pak bezpochyby klášter cisterciáků založený roku 1259 ve Vyšším Brodě či klášter Zlatá Koruna založený Přemyslem Otakarem II. roku 1263.

Český Krumlov, Zdroj: brchlbus.com

Krásu Šumavy si návštěvníci mohou vychutnat i z výšky několika rozhleden – na Kleti, Mařském vrchu, Poledníku, Svatoboru anebo na Pancíři. Rozhledna Bolfánek v Chudenicích nabízí zajímavý výhled na vrcholky Českého lesa a Šumavy. Další zajímavou atrakcí jsou přehlídky dravců a ukázky sokolnictví na mohutné středověké pevnosti Rabí, kde se tyčí 26 metrů vysoká vyhlídková věž. Zajímavostí je pak třetí největší knihovna v Česku nacházející se ve Vyšším Brodě, která se může pyšnit 70 000 svazky.

Rozhledna Špičák, Zdroj: sumava.spicak.cz