Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Českého středohoří a Žatecka administrativně spadá pod kraj Ústecký. Největším městem oblasti jsou Litoměřice, kde žije necelých 25 000 obyvatel. Dalšími velkými sídly regionu jsou Louny, Žatec, Podbořany nebo Roudnice nad Labem. Region zabírá především území na západ od Krušných hor a Podkrušnohoří.

 

 

 

Vymezení oblasti České středohoří a Žatecko; Zdroj: czech.republic.cz

 

Teplota

České středohoří a Žatecko sice patří do jedné lokality, ale rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi je opravdu značný. Teploty jsou na malém území velmi rozdílné. Nejteplejší část této lokality je kolem řeky Ohře, kousek od města Louny. Zde se průměrná roční teplota pohybuje mezi 9 až 10 °C. Tepleji je už jen v Polabí, v Praze a na jižní Moravě.  Na většině území se teplota pohybuje mezi 8 až 9 °C. Samotné České středohoří tvoří ostrov s výrazně nižšími teplotami. Podle nadmořské výšky teplota postupně klesá. V podhůří tohoto pohoří jsou to průměrné roční teploty mezi 7 až 8 °C, ale na vrcholcích, kde nadmořská výška dosahuje, i kolem 800 m n. m. se průměrné roční teploty pohybují kolem 5 °C.

Srážky

Pohoří hraje významnou roli i při průměrném ročním spadu srážek. V Českém středohoří se roční sumace pohybuje průměrně od 550 do 600 mm. To ovšem není nikterak velké číslo na to, že kopce jsou relativně vysoké. Na většině území této lokality se srážkové úhrny pohybují jen kolem 500 mm, což nedosahuje ani průměru v České republice. Zároveň zde najdeme oblast, kde srážky ročně nepřekročí 400 mm. Toto místo se nachází kolem Žatce a podrobněji se tímto fenoménem zabýváme v kapitole Meteorologické zajímavosti této oblasti.

 

Meteorologické stanice

Milešovka

Profesionální meteorologická stanice se nachází na samém vrcholu Českého středohoří.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	831 m n.m.
Maximální denní teplota	36,5 °C	20. 8. 2012
Minimální noční teplota	-28,3 °C	9. 2. 1956
Největší minimální teplota	23,9 °C	16. 7. 1928
Nejvíce srážek za 24 hodin	96 mm	25. 5. 1916
Maximální sněhová pokrývka	135 cm	7. 3. 1965

Zdroj: Ogimet.com

 

Žatec

Meteorologická stanice se nachází v severní části Žatce a velmi dobře reprezentuje nižší polohy této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	210 m n.m.
Maximální denní teplota	38,9 °C	20. 8. 2012
Minimální noční teplota	-31,2 °C	11. 2. 1929
Největší minimální teplota	23,5 °C	3. 7. 1952
Nejvíce srážek za 24 hodin	78 mm	2. 8. 1970
Maximální sněhová pokrývka	61 cm	21. 3. 1958

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Žatecký srážkový stín

Tato lokalita v sobě zahrnuje jedno z nej České republiky. Vyskytuje se zde totiž oblast, kde prší průměrně nejméně z celého našeho území. Jedná se o významný srážkový stín, který se vyskytuje kolem města Žatec. Za málo srážek mohou Krušné hory, které při západním proudění zadržují většinu vody v Německu. Jsou roky, kdy zde průměrné roční srážkové úhrny nepřekročí ani 400 mm. Místní krajina se zde však na nedostatek srážek výrazně adaptovala.  V oblasti se například velmi dobře daří chmelu, který zde patří k jednomu z nejkvalitnější v rámci střední Evropy. Hodně srážek se v této oblasti vyskytuje v létě, kdy se vyskytují bouřky, které nejsou tolik omezovány pohořím, a srážkový stín se zde neprojevuje. 

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Extrémní počet blesků na Milešovce

Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří a zároveň je to velmi atypický vrchol. Může za to zejména původ tohoto pohoří, který je sopečný. Milešovka je vyhaslý vulkán, ale tvar kopce stále sopečnou minulost připomíná. Kromě toho, že na Milešovce hodně fouká, tak se zde vyskytuje i extrémní počet úderů bleskem. Na vrcholu hory se nachází meteorologická stanice, kterou provozuje Ústav fyziky a atmosféry Akademie věd České republiky. Díky této meteorologické stanici máme možnost sledovat počasí v téměř volné atmosféře. Na jaře a v létě je však na Milešovce nebezpečno zejména díky bouřkám. Když se nad Českým středohořím vyskytuje bouřka, tak vrchol hory je v bouřkových mracích a schytává údery bleskem. Na statistiky četnosti úderů bleskem si ještě musíme nějaký čas počkat, protože nové technologie detektoru blesků se teprve zavádí do provozu, ale informace od meteorologů jsou poměrně jasné. Téměř při každé blízké bouřce kolem Milešovky uhodí blesk v okolí observatoře. Samotná stanice dokonce pořídila techniku až z Austrálie, která měla odolat bleskům, ale hned při první silnější bouřce technika za několik stovek tisíc vyhořela.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Silné bouřky v okolí Loun a Žatce 25. 6. 2016

Na konci června 2016 zasáhly západní a severozápadní Čechy poměrně silné bouřky. Česká republika byla pod vlivem rozsáhlé oblasti nižšího tlaku vzduchu a vlhká labilní vzduchová hmota byla dobrou živnou půdou pro vznik bouřek. Dne 25. 6. 2016 se ve večerních hodinách začal severně od Plzně vytvářet pás bouřek, který postupoval přímo na sever. Kousek od Žatce se vytvořila bouřková hrana a intenzivnější srážky se vyskytovaly zejména západně od tohoto města. V dalších hodinách se bouřky přesunuly i do východních a severovýchodních částí této lokality. V bouřkách se objevily intenzivní srážky, které však nezpůsobily výraznější škody. Místy byly hlášeny popadané stromy, které pravděpodobně vyvrátil downburst. Bouřky byly bleskově velmi aktivní a vyskytlo se nespočet blesků CG, tedy blesk z mraku do země.

Blesků mrak - země bylo v této bouřce opravdu hodně (bourky.com, foto: T. Novotný)

 

Vhodnost návštěvy

Navštívit tuto lokalitu můžete v podstatě kdykoliv. Na podzim je nejvhodnější chodit po vrcholcích Českého středohoří, které jsou často nad inverzí. Zimy jsou zde spíše mírnější, jen ve vyšších polohách Českého středohoří je sněhu více. Jaro a léto již přináší vhodné podmínky pro návštěvu na celém území této lokality. Díky srážkovému stínu na západě navíc v nižších polohách máte větší naději na lepší počasí.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Území Českého středohoří bylo již velmi brzy v minulosti osídleno člověkem. Z těchto dob se zachovalo mnoho slovanských i předslovanských hradišť. Lidé zde žili již v době středního paleolitu, kdy se zprvu soustředili především na okolí řeky Labe a Ohře. Dle pověstí se právě zde usídlili první Slované na našem území. Na bájné hoře Říp pak pronesl jejich vůdce, praotec Čech, svou slavnou řeč: “Zde je země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající…” Alespoň takto to zmiňuje Kosmas ve své kronice z počátku 12. století. Slovanské hradiště Bílina pochází z raně přemyslovského období (10. století). Celkově se hradiště rozkládá na rozloze 7,2 hektarů a až do 13. století sloužilo k zabezpečení obrany českého království. V okresu Louny se nachází na vrchu Rubín hradisko Podbořany (německy Wogatisburg), kde se pravděpodobně udála bitva knížete Sáma s vojsky franckého krále Dagoberta. Dalším slovanským hradiskem v území je Sukoslav na jehož místě nyní stojí stejnojmenný hrad. Vyšší polohy regionu se začaly zaplňovat v době tzv. vnitřní kolonizace, jenž probíhala mezi 10. a 12 stoletím. Německá (vnější) kolonizace pak dotvořila sídelní strukturu do poloviny 15. století. Tak jako ve zbytku země, i zde se výrazně negativně promítla třicetiletá válka. Došlo nejen ke značnému úbytku obyvatel, ale i velkému hospodářskému úpadku. Nově do oblasti přicházeli osadníci především z blízkého Německa. V této době již v populaci převažovalo německy mluvící obyvatelstvo.  Vzestup oblasti nastal v 19. století. Prudce se začala rozvíjet průmyslová výroba a zvýšení počtu místních vedlo i k posílení v oboru zemědělství. Snad do tohoto okamžiku můžeme zařadit zemědělský boom Českého středohoří a obzvlášť pak Žatecka. Kromě tradičních plodin, jako je obilí či cukrová řepa, se v oblasti započalo i pěstování chmele, ovoce a vinné révy. Vesnice začaly bohatnout a rozvíjet se. Velká rána pak přišla v následujícím století. V období protektorátu došlo k vyhnání českého obyvatelstva a po skončení II. světové války byli z oblasti vysídleni obyvatelé německé národnosti. Mnoho obcí zaniklo, do některých pak přišli novodobí osadníci, jimž mnohdy chyběl vztah k místu, půdě a majetku. Druhá světová válka zanechala v území i další jizvu. Vojenská pevnost Terezín sloužila v této době jako internační tábor židovského obyvatelstva ze všech evropských zemí. V Malé pevnosti pak fungovalo i vězení pražského gestapa. Dnes na tomto místě stojí památník obětem nacismu.

Pevnost Terezín; Zdroj: pevnostterezin.cz

Již zmíněný chmel se stal symbolem celého kraje. Žatecký poloraný červeňák oplývá prý nejjemnější hořkostí a vůní ze všech chmelů na světě, proto je vysoká i jeho cena. Červená jílovitá půda zaručuje správnou vlhkost pro jeho pěstování, a tak i díky ní si můžeme pak pochutnat na zlatavém moku. Mezi další vytříbené pěstitelské kousky patří ovoce a zelenina takové kvality, že tato oblast získala právem označení „Zahrada Čech.“ Toto jméno nese i prestižní pěstitelská výstava v Litoměřicích. I vínu se v lokalitě velmi daří. Buket po muškátu a broskvích, barva českých granátů – to zlomek přívlastků pro lahodná vína z Žernoseckých vinic. Právě zde vznikají odrůdy jako Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Rulandské bílé a Mopr nebo Rulandské modré, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

Žatecký poloraný červeňák; Zdroj: chchp.cz

Přírodní dědictví

Nejrozsáhlejší chráněnou krajinnou oblastí v Čechách je pohoří sopečného původu – České středohoří. CHKO byla vyhlášena v roce 1976 a její rozloha je 1063 km². Návštěvníka zde osloví neobvyklá pestrost mozaiky krajinných typů, na které se váže i široká škála rostlin a živočichů. Nachází se zde mnoho bizarních útvarů, vulkanických kuželů, lávových příkrovů ze znělců a čedičů, jenž dávají pocit úplně nového světa. Bohužel v minulosti byla příroda velmi ovlivněna těžbou stavebního kamene, jenž v některých lomech dodnes přetrvává.  Nejvíce navštěvovanými lokalitami jsou pak Lovoš, Bořeč, Opárenské údolí, Hazmburk, Milešovka a Říp. Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří a zároveň je i tou největrnější v České republiky. Vrchol nabízí vynikající výhled do celého okolí. Kromě samotného Českého středohoří je možné zahlédnout i vrcholky Krušných hor nebo Polabskou nížinu až k Řípu. Zajímavým místem je i přírodní rezervace Raná, jenž se mimo jiné stala i střediskem sportovního létání na rogalech a větroních. Často se zde konají i modelářské soutěže. Úžasné místo k výletu je i malebný úsek labského údolí, v němž strmé svahy Českého středohoří vytvářejí pomyslnou vstupní bránu do České kotliny neboli Porta Bohemica.

České středohoří; Zdroj: itras.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

V území Českého středohoří a Žatecka je možné navštívit velké množství hradů a zámků. Původně gotický vodní hrad Březno u Loun pochází již z konce 13. století, později byl upraven do stylu pozdní gotiky a renesance. V interiéru najdeme pozoruhodné nástěnné malby a zajímavé muzeum alchymie a lapidárium. Barokní zámek Krásný Dvůr je obklopen prvním anglickým parkem v Čechách (1880), kde jsou rozmístěny půvabné romantické stavby. V samotném zámku se pak ukrývá unikátní obrazový soubor psích portrétů. Raně barokní zámek Libochovice se může pochlubit cenou sbírkou gobelínů, skla a porcelánu. Navíc je to i místo narození předního českého vědce a učence evropského formátu J. E. Purkyně (1787 – 1869). Ve sklepních prostorech funguje stálá výstava Pohádkový svět skřítků, jenž je velmi oblíbená u všech věkových kategorií. Barokní letní rezidence se zámeckým parkem Ploskovice byla původně koncipována jako malé Versailles. V prostorech pak turisté obdivují jedinečnou plastickou a malířskou výzdobu nebo expozici kulturního a společenského života za vlády Habsburků v Čechách. Velmi oblíbeným cílem mnohých výletů jsou i Litoměřice. Místní městská památková rezervace se stala sídlem biskupství i centrem celé věhlasné vinařské oblasti. Ve městě se nachází i několik zajímavých renesančních a barokních domů. Ani sakrální památky nestojí v regionu v pozadí. Asi tou nejznámější z nich je slavná rotunda sv. Jiří na vrcholku hory Říp. V rotundě nalezneme i sbírku schránek s hlínou z památných bojišť naší historie. Říp se právem stal symbolem české národní nezávislosti.

Ploskovice; Zdroj: vyletnik.cz

Pokud jste milovníky moderního umění, určitě si nenechte ujít galerii obrazů v Roudnici na Labem, jenž je situována v bývalé jízdárně barokního lobkovického zámku. Mezi přední umělce se zde řadí Slavíček, Filla, Holan nebo Špála. Březno u Loun je oblíbeným archeologickým skanzenem se souborem pravěkých a raně středověkých obydlí. Prohlédnout si zde můžete život našich předků, způsoby výroby různých jednoduchých nástrojů, či ukázky prvních řemesel.