Sluneční halo

Seriál: Optické jevy v atmosféře
Díl 9. Sluneční halo

Vítám vás u devátého dílu tohoto seriálu o atmosférických optických jevech. Dnes se dozvíte více informací o jevu, který patří mezi nejčastěji pozorované optický jevy vůbec. Jedná se o sluneční halo.

Sluneční halo, patří mezi tzv. halové jevy, což je skupina optických jevů, které vznikají odrazem či lomem světla od ledových krystalků. Abychom tedy mohli tento jev pozorovat, musí být splněny dvě podmínky. Na obloze musí být silný zdroj světla (Slunce/Měsíc) a v atmosféře musí být přítomny ledové krystalky. A kromě toho také musíme mít štěstí. Tento jev však lze pozorovat celkem často a to i v létě.

Sluneční halo

Halo, může mít mnoho podob. Může být sluneční či měsíční a může být také různě velké. Nejčastější je tzv. malé halo, tedy halo (s poloměrem 22°) a za ním následuje halo velké (46°).

Malé halo vzniká lomem světla na náhodně orientovaných krystalcích tvaru šestibokého hranolu. Paprsek světla prochází boční stěnou a vniká do ledového krystalu, dochází k jeho ohybu, následně paprsek světa prochází jinou boční stěnou a opouští ledový krystal. Podobně jako jsme si to pak vysvětlovali u duhy v druhém díle tohoto seriálu, se i paprsky procházející ledovými krystalky akumulují v jisté oblasti a vytvářejí tak na obloze světelný oblouk. U malého hala dochází k akumulaci paprsků světla v úhlové vzdálenosti 22° od zdroje.

obrázek ukazuje zjednodušeně proces v ledovém krystalku vedoucí ke vzniku malého hala

Za výjimečných okolností pak může kolem malého hala vzniknout i halo velké. Velké halo vzniká trochu jinak než malé halo. Paprsek nejdříve projde podstavou, poté dojde k jeho ohybu a následně paprsek ledový krystal opouští boční stěnou. Paprsky se poté akumulují v úhlové vzdálenosti přibližně 46° od zdroje. Aby však velké halo vzniklo, musí být koncentrace ledových krystalů v atmosféře opravdu velká. Velké halo bývá vždy (co se jasnosti týče) výrazně slabší než halo malé.

obrázek ukazuje zjednodušeně proces v ledovém krystalku vedoucí ke vzniku velkého hala

Vzácněji lze pak pozorovat i hala s úhlovými poloměry 9, 18, 20, 23, 24 a 35 stupňů. Taková hala vznikají díky náhodně orientovaným krystalům ve tvaru pyramidy.

V příštím díle se zaměříme na další optický jev, který vzniká odrazem či lomem světla od ledových krystalků v atmosféře.

Autor: PH

Díl 1. Úvod, Díl 2. Duha, Díl 3. Irizace oblaků, Díl 4. Koróna, Díl 5. Krepuskulární paprsky, Tyndallův jev a zelený paprsek, Díl 6. Soumrakové jevy, Díl 7. Noční svítící oblaka, Díl8. Polární záře