Díl 9.: Oblaka druhu stratocumulus

Oblaka stratocumulus patří mezi oblaka nejnižšího patra troposféry. Z jejich názvu můžeme již nyní odhadnout, že se jedná o oblak s náznakem kupovité (cumulus) a zároveň vrstevnaté oblačnosti (stratus). Často tak na obloze mají právě podobu kupovitých oblak uspořádaných do jedné nebo i více vrstev. Na přiložené ilustraci najdeme oblaka druhu stratokumulus v dolní části napravo.

 By Valentin de Bruyn / Coton (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0) or GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html)], via Wikimedia Commons

Co se týče identifikace tohoto oblaku na obloze, jistě už tušíte, že nepůjde o nic složitého. Je ale třeba pamatovat, že rozlišujeme další 4 typy vrstevnaté a 3 typy kupovité oblačnosti. Pokud už ale poznáme jiné základní druhy oblačnosti, neměly by pro nás “stratokumuly“ představovat žádnou velkou překážku.

Mezi základní charakteristické znaky oblaků druhu stratokumulus dále patří například to, že mají neostré okraje a v jejich stavbě okem nerozlišíme žádnou pravidelnost. Slunce jimi může, ale také nemusí prosvítat - ve většině případů ale oblaka mají spíše tmavší zbarvení a vlastní stíny. A ačkoliv z nich mohou i ve větší míře vypadávat srážky, většinou jsou jen slabého charakteru a nebo vůbec žádné nevypadávají. Identifikaci nám dále stěžuje podobnost s jinými oblaky - obzvlášť s oblaky druhu cumulus a altocumulus.

Na rozdíl od oblaků cumulus, kterým se budeme věnovat v příštím díle tohoto seriálu, nemají “stratokumuly“ jasné okraje a ani základnu. U “stratokumulů“ bychom se také neměli setkat s květákovitou strukturou, která je pro oblaka druhu cumulus tolik typická. “Stratokumuly“ bychom tedy mohli velmi, velmi zjednodušeně označit za rozmazané, neuspořádané “kumuly“.

Oblak druhu stratocumulus undulatus s výrazným, vlnitým charakterem. Autor snímku: Peter Mann

Další problém představují oblaka druhu altocumulus. Zde by nám měla nejvíce napovědět relativní výška mezi oblaky (“stratokumuly“ se na obloze pohybují níže než “altokumuly“). Někdy nám může pomoci také velikost oblaku. Pokud oblak na obloze překračuje úhlovou velikost 5°, pak můžeme místo o “altokumulu“ mluvit o “stratokumulu“. Tuto velikost můžeme odhadnout tak, že natáhneme ruku a vztyčíme tři prsty. Vzdálenost mezi nimi je pak přibližně 5°.

Variací oblaku druhu stratocumulus, se kterou se asi setkáte nejčastěji a přitom ji snadno poznáte, je stratocumulus stratiformis (někdy též translucidus). Označním stratiformis máme na mysli charakter oblaku, který jakoby se snažil roztáhnout po celé obloze a vytvořit tak jednu velkou vrstvu. Slůvko translucidus pak může upozorňovat i na fakt, že oblakem prosvítá slunce.

Oblaka druhu stratokumulus stratiformis translucidus, autor snímku: Petr Hykš

V příštím díle tohoto seriálu se zaměříme na oblaka druhu cumulus.

Autor: PH