Víte, co jsou to meteorologické radiosondy?

Stanice vypouštějící meteorologické radiosondy, které bývají nejčastěji unášeny balónem, byly vystavěny na souši i na moři. V podstatě stejně, jako se provádí pravidelná meteorologická měření ve speciálně vytvořených budkách (Kde se vaří předpověď počasí), tak i v určitých intervalech dochází k výletu radiosondy, ačkoliv časové úseky mezi měřeními jsou delší. Během svého výstupu dokáže i jednoduchá radiosonda získat informace o aktuální teplotě vzduchu, vlhkosti a tlaku. Protože je balón při svém pohybu neustále zaměřován, dostáváme údaje i o rychlosti a směru větru. Tyto informace jsou pak vysílány směrem k zemi miniaturními radiovysílačkami, kde jsou pak následně data zpracována i vyhodnocena. Hodnoty jsou sbírány z nejnižší vrstvy atmosféry – troposféry, ta je právě hlavní arénou povětrnostních jevů naší planety.

Obr.: Složení radiosondy - senzory tlaku, teploty a vhlkosti; příjmač GPS a anténa
Zdroj: plymouth.edu

A díky čemu může radiosonda plachtit vzduchem? Radiosondy unáší speciálně upravený balón, který bývá naplněný vodíkem. Obvykle dokáže tento balón dosáhnout výšky 20 km. Výstup radiosondy končí, jakmile její balón praskne. Pak zákonitě zvítězí síla zemské gravitace a sonda padá k povrchu. Jelikož během svého měření konala sonda výstup směrem vzhůru, můžeme nakonec pracovat i s daty změny vertikálního složení atmosféry. Proto se i výsledky zanáší do výškových povětrnostních map, které právě informují meteorology o situaci různých jevů (teploty, tlaku…) v průřezu vzduch. Vertikální řez atmosférou hraje hlavní roli při tvorbě předpovědi počasí. Kromě předpovědi „jak bude,“ jsou tyto výsledky důležité i pro leteckou dopravu, kdy výrazné anomálie rozložení vzduchové hmoty můžou ohrozit let.

Obr.: Start radiosondy
Zdroj: commons.wikimedia.org

Dnes už by si meteorolog nedokázal vůbec svou práci bez radiosond představit.

Autor: SG