V Rusku přibývá mohutných kráterů v permafrostu

Ruská Sibiř je známá pro své rozsáhlé plochy zamrzlé půdy, označované jako permafrost. Tato trvale zmrzlá zem je nyní pod vlivem tání, jež má za následek změny v krajině i ekologii prostředí. Celý tento proces se může stát hrozbou pro člověka.

Naposledy permafrost v této oblasti tál před 130 000 lety, přičemž se jednalo o přírodní proces, který se pojí s pohybem zemské osy. Oteplování, probíhající v té době, však bylo postupné v řádech tisíců let. To, co se děje nyní, je oteplování během století až dekád. Dle vědeckých výzkumů je zřejmé, že tání permafrostu může mít negativní dopad pro naše klima.

Obr.: Kráter v permafrostu
Zdroj: CNBC

Za normálních podmínek dokáže permafrost regulovat množství uhlíku v prostředí okolo nás. Zmrzlá půda „uskladňuje“ podstatný objem uhlíku, který lidé vypouštění například při spalování fosilních paliv. Pokud permafrost taje, dochází k vypouštění tohoto nebezpečného skleníkového plynu. Vyšší množství oxidu uhličitého v atmosféře vede ke zintenzivnění fenoménu známého jako globální růst teplot.  V permafrostu není ukryt pouze CO2, ale nachází se zde i metan. Tento plyn je dokonce 86krát horší než oxid uhličitý.

Od roku 2014 bylo nalezeno několik masivních kráterů v permafrostu. První objevená díra dosahovala průměru okolo 15 metrů. Existuje několik hypotéz, jak ke vzniku kráteru dochází, ale žádná z nich ještě nebyla potvrzena. Nicméně všechny studie se shodují, že zvyšování teplot vzduchu je hnacím motorem těchto propadů půdy. Jedna z hypotéz se domnívá, že ke vzniku kráteru dochází poté, co již zmíněné skleníkové plyny v půdě explodují. Vědci přiznávají, že sami nevědí, jaké množství plynů do atmosféry kvůli těmto trhlinám uniká.  

Obr.: Kráter v permafrostu
Zdroj: robertscribbler

Tání permafrostu má také vliv na životy místních. Na zmrzlé půdě jsou vybudovány silnice i železnice, které se v některých místech začínají bortit. Stejně tak nejsou v bezpečí ani lidská obydlí. 

Autor: SG