Nový objev - Měsíční fáze můžou ovlivnit množství srážek na planetě Zemi!

Dobře známým jevem jsou změny fází Měsíce, který neustále na obloze mění svůj „objem“, někdy nám zmizí úplně, jindy si jej můžeme prohlédnout ve své plné kráse. Fáze měsíce ovlivňuje výšku přílivu či odlivu, avšak nyní se jeho vliv rozšířil i do další oblasti. Vědci aktuálně odhalili svůj výzkum, který 14 let (1998 až 2012) sledoval změny v množství srážek při různých fází naší přirozené družice. Novou studii vydala Washingtonská Univerzita (USA).

Obr.: Washingtonská univerzita
Zdroj: simple.wikipedia.org

A k jakým závěrům dospěli? Měsíc pokud je vysoko na obloze dokáže vytvářet „boule“ v atmosféře, které mění množství srážek dopadající na Zemi. Změny tlaku ve vzduchu jsou spojeny i s měsíčními fázemi, avšak tento fakt je známí již od roku 1847. V roce 1932 se změny fází spojovaly s teplotou vzduchu. Doktorand Tsubasa Kohyama pozoroval mírné kolísání tlaku vzduchu Země při jeho studiu atmosférických vln. K jeho výzkumu se přidal profesor John Wallace a celá jejich práce trvala další 2 roky.

Obr.: Závislost na vzdálenosti Měsíc - Země a množství srážek.
Zdroj: Univerzity of Washington

Kohyama a Wallace při své studii využili poznatků z jiné nedávné práce Univerzity ve Washingtonu, která používala globální sítě údajů, jenž měly potvrdit, že tlak vzduchu se na povrchu Země skutečně mění s fázemi měsíce. Jednoduchý závěr Kohyami zní: „Když máme Měsíc nad hlavou nebo přímo pod nohami, je tlak vzduchu vyšší.“ Po vyslovení těchto zákonů, mohla započat druhá fáze výzkumu - testování gravitačního působení Měsíce na klapky deště.

Obr.: Působení gravitační síl Měsíce na zemský povrch, kdy největší projevy jsou na opačné straně Země - tedy jak říká Kogami „Když máme Měsíc nad hlavou nebo přímo pod nohami, je tlak vzduchu vyšší.“​
Zdroj: blueringmedia, 123RF; upraveno pocasicz.cz

Vědci dokázali vysvětlit, že když je Měsíc nad hlavou, jeho síla vyvolává vyboulení atmosféry Země směr k povrchu. Hmotnost - tlak, který vyvíjí Měsíc na atmosféru na této zatížené straně, roste. Jednoduše si můžeme zemskou atmosféru představit jako součást velkého balónu se silnou vnitřní gravitační silou, zatímco gravitace Měsíce je tlak, který pochází z malého vysavače. I když je tlak odlišný v porovnání s tím, co se stane s objekty, síla Měsíc se snaží „přisát“ blíže do zemské atmosféry a zároveň se ovlivňuje vzduchu uvnitř balónu. Dle Kohyama vyšší atmosférický tlak vzduchu zvyšuje jeho teplotu. Teplejší vzduch dokáže pojmout více vlhkosti a částice vzduchu tak zvětšují svou vlhkostní kapacitu. Vlhkostní kapacita ovlivňuje i množství deště, který může vypadávat. Naopak nižší vlhkost vzduchu snižuje pravděpodobnost, že dojde k jeho vysrážení a následným srážkám.

Zdroj: AP

Z výzkumu tedy vyplynulo, že déšť je slabší, pokud je měsíc vysoko (vyvíjí na zemský povrch menší tlak). Nicméně, tyto změny se pojevují asi jen v jednom procentu z celkových srážkových variací. Bohužel tento vliv je natolik málo patrný, že lidé si ani nevšimnou rozdílu. Tedy není důvod si s sebou brát deštník, jen proto, že Měsíc zrovna roste. Přesto celé zjištění může být použito při testování klimatických modelů, zda je jejich fyzikální stránka v souladu s gravitačními vlivy Měsíce na srážky.

Zdroj: ceskatelevize.cz

Autor: SG