Kdo je nejlepší zvířecí meteorolog – rosnička, vlaštovka nebo třeba včelka?

Předpovídá rosnička skutečně změny počasí? Tento obojživelník v době páření od konce března do června vyluzuje velmi drsné, skřehotavé zvuky, jenž se ozývají ze stromů, keřů a rákosí v blízkosti vodních ploch. Jejich „zpěv“ je vzhledem k jejich velikosti ohromný a dokáže se nést i velmi daleko krajinou. Snad právě proto se říkávalo, že pokud jsou rosničky slyšet, dojde ke změně počasí. Ve skutečnosti však nemůžeme vůbec rosničku považovat za dobrého meteorologa. Mnohdy totiž skřehotá i za pěkného počasí a s příchodem chladných dnů její hlas vůbec neutichá. Proto v blízké době pravděpodobně žádná rosnička meteorology nepřipraví o práci.

Zdroj:: rezbari.ceskatvorba.cz

Pokud se od obojživelníků vypravíme do říše ptactva, nemůžeme opomenout zmínit vlaštovky či jiřičky. O těchto ptácích se tvrdí, že hlásí přicházející déšť změnou svého letu, kdy se pohybují mnohem blíže k zemskému povrchu. Vlaštovky však nereagují přímo na očekávané srážky, nýbrž se jejich letová dráha řídí jejich potravou – tedy hmyzem. Právě létající hmyz se změnou tlaku, která srážkové úhrny mnohdy ohlašuje, klesá níže a vlaštovky na nic nečekají a začínají jej lovit ve sníženém letu. Dodnes však neexistují žádné 100 % závěry, které by potvrdily, že hmyz skutečně bezpečně dokáže reagovat na změnu počasí. Zatím tedy nemůže aspirovat na místo např. v Českém hydrometeorologickém ústav. Nicméně již existují důkazy, že hmyz dokáže reagovat na magnetismus Země, ultrafialové světlo, statickou elektřinu, ultrazvuky nebo polarizované světlo. 

Zdroj. ireceptar.cz

Ale přece jenom bychom jednoho spolehlivého odborníka na počasí v říši hmyzu našli. Včely se před příchodem deště chovají obzvlášť neklidně a jejich podrážděnost se často projevuje nadměrným bodáním žihadlem. Včely se totiž prokazatelně dokáží nabít statickou elektřinou, a díky tomu ji i rozpoznávají ve vzduchových hmotách. Při přechodu povětrnostní fronty dochází k příchodu nové masy vzduchu s jiným elektrickým nábojem, což včely dobře cítí, ale vůbec z toho nemají žádnou radost. 


Zdroj: zoom.iprima.cz

Samozřejmě, pocitově se téměř každý zvířecí druh řídí počasím, především pak období páření podléhá, alespoň částečnému vzrůstu teplot. Vždyť i svatojánské mušky si vyznávají lásku za teplých červnových nocí. Ale přesné principy jsou nám dosud neznámé.

Autor: SG