3. P – Špatná kvalita potravin

3. P – Špatná kvalita potravin

Poslední výrazný hladomor byl na území České republiky v roce 1770.  Tento rok se v Evropě objevilo extrémní počasí a to zapříčinilo v celé monarchii neúrodu.  Lidé v zoufalství jedli bobule, trávu, kořínky nebo kopřivy. Maso obstarali z koček a z psů či uhynulého dobytka. V celé Monarchii umřelo na hlad 1 000 000 lidí.

Při čtení těchto řádku si řeknete, že nejme na tom tak špatně. Ano to je pravda, vždy může být hůř. Ale odpověď na otázku, proč na tom nejsme tak špatně není v tom, že by počasí bylo klidnější než v roce 1770. Naopak můžeme říci, že lidé v minulosti měli štěstí, že extremita počasí nebyla tak četná.  

Tak jak lidem pomáhají v poslední době prášky, tak i zemědělci mají své léky. Do určité míry jsou prospěšné, ale nesmí se  to s nimi přehánět. I lidský organismus vám nepoděkuje, pokud ho každým dnem budete dopovat chemií.

Aby zemědělci zvládali extrémní klima v Česku, tak musí pole několikrát hnojit a do polí se přidávají další chemické prvky, které podporují růst plodin. Nebudeme si nic nalhávat, chemie v rostlinách stále přibývá.  Určitě si řeknete, ale však jsou normy, hygiena atd, nemůžete to být nic špatného. Ale musíme si uvědomit, že tyto normy někdo vymýšlí a pro zachování stability systému musí být tyto normy reálné. A když se překročí, tak se z produktu udělá krmivo pro dobytek, který vám pak stejně skončí na talíři.  Stručně řečeno, bez chemie bychom tu měli už dávno hladomor.

Klima bylo a bude vždy hlavním hráčem pohody či nepohody života. Česká republika se za posledních deset let hodně změnila a přinesla nám tyto “3 problémy“. Příroda zažívá nepohodu a jen pár jedinců to vnímá. Člověk zatím díky prostředkům zažívá pohodu, ale to se vše jednou může změnit. Některé země už pochopili  a snaží zachránit co se dá. Česká republika to však není.