Pranostiky v půli března

11.03.2016

Naši předci byli na počasí mnohem více závislí, než jsme dnes my. Snad i z tohoto důvodu vznikla řada pranostik, které měly předpovídat další vývoj povětrnostních podmínek či úrody. Víte co všechno káže svatý Řehoř nebo jaký vývoj dalších dní můžeme dle pranostik očekávat?

Včerejší den 10. 3. byl v minulosti názýván jako Čtyřicet mučedníků podle křesťanských obětí v době Římské říše. Většina pranostik se snaží předpovídat budoucí vývoj mrazivých dnů. „Jaký mráz na Čtyřicet mučedníků přijde, takový se potom ještě dlouho vracet bude“ nebo „Čtyřicet mučedníků – čtyřicet jitřeníků,“ tedy ještě 40 ranních mrazíků. „Podle čtyřiceti budeš Petra míti,“ což nejspíše odkazuje na 29. dubna, kdy byly v historickém kalendáři jmeniny svatého Petra. Avšak neklesejme na mysli, „mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.“ I poslední pranostika vnáší do vidiny mrazivých dnů více pozitiva. „Na Čtyřicet mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení,“ díky čemuž by se mělo pomalu oteplovat a příroda více zelenat.

Zobrazení čtyřice mučedníků na dobovém vyobrazení
Obr.: Čtyřicet mučedníků sevastijských
Zdroj: © ПРАВОСЛАВИЕ.RU

Dvanáctý březen je dodnes zasvěcen svatému Řehořovi. K tomuto dni se váže velké množství pranostik, které už popohánějí farmáře k práci na svých políčkách. „Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.“ Letos v naší mírné zimě sice mnoho čápů vůbec do teplých krajin neodlétlo, avšak obojživelníci přece jenom k zimnímu spánku ulehly, a v posledních dnech se skutečně probouzejí. Další pranostika praví: „Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.“ A opravdu má pravdu, jelikož už za dva týdny přivítáme jaro a den i noc budou dlouhé 12 hodin. Na tuto pranostiku odkazuje i „Na svatého Řehoře, svačina se vyoře.“ Tuto moudrost si můžeme vyložit tak, že den se čím dál prodlužuje, tedy zůstáváme déle venku „za světla“ a je nutné si mezi obědem a večeří připravit ještě něco dalšího k zakousnutí.

Oblíbený lidový kalendrář, byl doplněn četnými pranostikami i těmi o Řehoři
Obr.: Březnová pranostika ilustrovaná Mikolášem Alšem
Zdroj: kalendar.beda.cz

V dalších dnech setrváme ještě u příprav na bohatou sklizeň. Patnáctého dubna: „Na svatého Longina práce v poli začíná,“ a pokud „Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.“ Poslední námi zmíněné pranostiky se váží k 17. březnu: „Mrzne-li na svatou Gertrudu, potrvá zima ještě po dlouhou dobu“ či „Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.“ Ti jenž se těší již na příchod jara, by mohlo potěšit, že se můžeme těšit na oteplení, a tedy dle našich předků se již dalšího mrazivého měsíce nedočkáme.

Krokusy, poslové jara
Zdroj: pixabay.com

Autor: SG