Na Hromnice o hodinu více

Hromnice byly pro naše předky významným svátkem nadcházejícího jara, který byl spojen se svěcením svíček, takzvaných hromniček, které měly ochraňovat obydlí před bleskem a před ohněm, a za bouří se dávaly za okno. Také to byl poslední den, kdy byly v domácnostech vystaveny betlémy a vánoční stromky. Hromnice jsou bohaté na pranostiky, které si všímají rychle se prodlužujícího dne, jako například "Na Hromnice o hodinu více". S tou hodinou to však není úplně přesné, protože od slunovratu se den prodloužil v průměru o hodinu a dvacet minut. Konkrétnější časy východu a západu slunce najdete v přiložené tabulce níže. Hromnice se taky považovaly za předěl zimy a často se hovoří o hromniční zimě, tedy o krátké chladnější a vlhčí epizodě. Z hlediska statistik nastává vrchol zimy většinou v třetí dekádě ledna a od února se čeká pozvolna ustávání tuhých mrazů, avšak je žádoucí ještě sněhová pokrývka, která doplní zásoby vody v přírodě. Níže taky naleznete několik pranostik, vztahujících se k dnešnímu svátku.

Na Hromnice o hodinu více, půl krajíce, půl píce.
Na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce.
Na Hromnice bývá kopno.
Hromnice - zima a léta směsice.
Vlhké Hromnice - hospodářova radost, mrazivé - starost.
Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
Na Hromnice zima s jarem potkají se.
Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Na Hromnice o hodinu více.
Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen. Mrzne-li, po zimě amen.