Co srpen nedovařil, září nedosmaží

Úspěšně jsme se po včerejším posledním srpnu přenesli do září a od dnešního dne nastává meteorologický podzim, na ten astronomický, si budeme muset ještě pár týdnů počkat. Kdo však pečlivě pozoruje přírodu kolem, připadalo mu už několik týdnů, jako by v září byl. Během září poměrně citelně ubývá dne na úkor noci, velké rozdíly jsou viditelné v řádech dnů, teploty se pozvolna snižují a v září se už můžeme dočkat četné ranní nízké oblačnosti a mlh. Není nic výjimečného, když na hřebenech hor vyskytnou první sněhové vločky.

Jakého původu je slovo září, není dodnes jednoznačně určen, ale odborníci se domnívají, že je odvozen ze spojení „za řuje“ (za říje), což tedy souvisí s říjí jelenů, která koncem tohoto měsíce může mít svůj počátek. Ve světě hojně využívaný název september má svůj původ v římském kalendáři, neboť to byl měsíc sedmý.

Průměrná teplota v září činní 13,5 °C, což je o 3,5 °C méně, než v srpnu a v říjnu teplota klesne o dalších 5 °C.  Průměrný úhrn srážek v září je 50 mm (1 mm srážek se rovná 1 litr vody na m2), což je o 25 mm méně, než v srpnu. Délka slunečního svitu se pohybuje okolo 155 hodin, což je pokles oproti srpnu o 55 hodin.  I v září může vystoupit teplota ještě vysoko, pro září nejsou ničím výjimečným denní maxima okolo 29 °C. Září je také měsícem, kdy se na horách často vyskytuje vícedenní slabá sněhová pokrývka.

Pravidelně opakujícím jevem je babí léto, nebo také „léto svatého Václava“. Babím létem je označováno období s déletrvajícím suchým, slunečným a teplým počasím, které se vyskytuje na sklonku léta a podzimu. Noci jsou v tomto období už poměrně chladné a ráno se vytváří radiační mlha. Za vznikem babího léto stojí rozsáhlá tlaková výše, která pravidelně během září setrvává nad střední Evropou. Babí léto trvá průměrně okolo 10 dní a vyskytuje se nejčastěji v třetí dekádě září. Babí léto dostalo svůj název podle vznášejících se pavučin, které připomínají šedé babské vlasy.  Není proto divu, že září podle statistik má nejnižší průměrnou oblačnost z celého roku.

Mezi dny, na které se váže nejvíce pranostik, patří svátek Jiljího, Václava a Michala. Jiljí; Svatý Jiljí své počasí pevně drží. Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje. Jiljí jasný, podzim krásný. Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí. Václava; Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí. Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní. Na svatého Václava bývá bláta záplava. Na svatého Václava každá pláňka dozrává. Svatý Václav tady – sklízí hady. Michal; Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima. Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat. Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.

Obecné pranostiky na záři jsou tyto. Co srpen nedovařil, září nedosmaží. Teplé září, dobře se ovoci i vínu daří. Zářijová slota – hrstka deště, fůra bláta. Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. Teplé září, říjen se mračí. Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.