Od příznivého prostředí po ty pekelné: Venuše mohla v minulosti podporovat život

Modely podobné těm, které předpovídají změny klimatu na Zemi, využili vědci NASA z Goddard Instute for Space studia (GISS) pro výzkum planety Venuše. Venuše je druhou nejbližší planetou k našemu Slunci, ale je tou nejteplejší v solárním systému. Avšak její první 2 miliardy života mohly být schopny podporovat život.

Současná Venuše již tolik pohostinnosti nevzbuzuje. Planeta je známá pro svou „dusivou“ atmosféru plnou oxidu uhličitého, který je 90 krát koncentrovanější než na Zemi, místní mraky jsou plné kyseliny sírové a na samotném povrchu panují extrémně vysoké teploty, které dosahují 462 °C. Ne nadarmo se Venuši přezdívá peklo, proto i někteří dodávají, že právě to je důvod, proč je domovskou planetou žen :).

Vědci se však ponořili při svém bádání až do rané historie Venuše, k čemuž jim pomáhají i nástroje modelování změn klimatu naší planety. Mnozí z nich tvrdí, že naše modely je možné aplikovat s menšími úpravami i na planety další. Vedoucí a zároveň i autor projektu Michael Way řekl: „Naše výsledky ukazují, že starověká Venuše mohla býti velmi odlišným místem, než jaké známe dnes.“

Obr.: Rekonstrukce historické podoby Venuše 
Zdroj: NASA

Venuše a Země jsou si podobné planety co do velikosti a hmotnosti. Což by mohlo znamenat, že jsou i tvořeny z podobných materiálů. I když se tato teorie z části potvrdila, důležitý je fakt, že tyto materiály vznikaly značně odlišnou cestou, jelikož Venuše je mnohem blíže ke Slunci. Mezi roky 1978 – 1992 obíhala planetu družice NASA, z jejíž dat byla vyslovena myšlenka historického oceánu Venuše, který se později odpařil Sluncem. Když se tak stalo, molekuly vypařené vodní páry v atmosféře byly rozděleny přicházejícím ultrafialovým zářením a vznikl tak samostatný vodík, který unikal do okolního prostoru. V důsledku toho si mohl oxid uhličitý vybudovat silné zastoupení v atmosféře Venuše, které vede k abnormálně silnému skleníkovému efektu, ten zase přispívá k extrémně vysokým teplotám planety. Venuše také rotuje kolem své osy mnohem pomaleji než Země (1 den na Venuši se rovná 117 dní na Zemi). Nízká rychlost otáčení je způsobena těžkou atmosférou, avšak nové závěry vědeckých studií ukazují, že v minulosti byla atmosféra Venuše mnohem tenčí, tedy rychlost otáčení byla v minulosti mnohem vyšší a pravděpodobně i srovnatelná s naší planetou. Radarové měření Venuše se zaměřením na její topografii pak prokázalo, že nížiny byly vyplněny vodou. V této době v atmosféře fungovaly mraky jako stmívače před Sluncem.7

Obr.: Bývalé moře Venuše
Zdroj: NASA

Vědci předpokládají, že starověká Venuše měla sušší krajinu než Země, což bylo způsobeno omezeným množstvím odpařené vody z oceánů. Ale i omezený výpar dokázal přispět k tvorbě oblačnosti a dešťů, které ochlazovaly povrch planety. Dokonce výsledky udávají, že teplota staré Venuše byla nižší, než jakou zažíváme dnes na Zemi. Nižší teploty, oblačnost chránící planetu před slunečním zářením a mělké moře – 3 faktory, které mohly umožnit vznik života. Na závěr zmiňme, že pracovníci NASA věří, že tento objev pomůže vědcům při hledání dalších možných obyvatelných planet.

Autor: SG