Díl 11. Galileovy měsíce

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 10. Neptun

Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu si povíme něco o Galileových měsících - jejich atmosférách, počasí a podmínkách na povrchu.

Jako Galileovy se označují čtyři největší měsíce obíhající Jupiter, které objevil Galileo Galilei roku 1610 se svým dalekohledem. Jsou to Ganymedes, Callisto, Io a Europa a všechny patří mezi jedny z největších měsíců ve sluneční soustavě.

Největší z této čtveřice (a zároveň největší měsíc ve sluneční soustavě vůbec) je Ganymedes. Ganymedes má jen velice slabou atmosféru složenou zejména z molekul O₂. Atmosférický kyslík má svůj původ pravděpodobně v ledu, kde tvoří spolu s vodíkem molekuly H20, jež jsou vlivem radiace rozděleny na vodík a kyslík. A protože je vodík lehčí než kyslík a gravitace Ganymedu není dostatečně velká, může volně unikat do vesmíru. To je asi tak vše, co bychom o tomto měsíci z hlediska meteorologie mohli zmínit.

Druhý největší Jupiterův měsíc, Callisto, je na tom velikostně stejně jako planeta Merkur. I Callisto má velice slabou atmosféru, kterou tentokrát tvoří zejména oxid uhličitý. Zde je zajímavé, že atmosférický tlak na tomto měsíci je tak nízký, že kdyby atmosféra nebyla průběžně doplňována molekulami CO2 z tzv. suchého ledu, celá by se během čtyř dnů vytratila do vesmíru

Měsíc Io je už o něco zajímavější. Co činí tento měsíc unikátním je vysoká geologická aktivita. Na povrchu tohoto měsíce se nachází velké množství sopek, které neustále přeměňují tvář tohoto měsíce a doplňují atmosféru oxidem siřičitým. I přesto je ale jeho atmosféra extrémně slabá. Na povrchu tohoto měsíce je tlak asi miliardkrát menší, než na povrchu Země. I přes vulkanickou aktivitu zde průměrná teplota na povrchu činí -143 °C – právě kvůli tomu, že měsíc nemá dostatečně silnou atmosféru.

A konečně Europa je asi tím meteorologicky nejzajímavějším měsícem Jupitera. I Europa má velmi slabou atmosféru, kterou tvoří zejména kyslík. Je tedy podobná atmosféře Ganymedu. Hladký povrch tohoto měsíce je z ledu, který je v některých oblastech posetý řadou trhlin. Ihned po zjištění této skutečnosti tedy vědci začali počítat s tím, že se pod povrchem tohoto měsíce může nacházet velký podpovrchový oceán (hluboký až 100km), ve kterém by snad mohl existovat primitivní život. Odhaduje se, že zásoby vody v oceánu na Europě jsou oproti Zemi asi dvojnásobné. V současnosti jsou vědci přijímány dva modely podpovrchového oceánu na Europě.

By EuropaInterior1.jpg:Latitude0116 at en.wikipedia  Later version(s) were uploaded by RP88 at en.wikipedia. (Original text : JPL)  derivative work: Chmee2 (EuropaInterior1.jpg) [Public domain], from Wikimedia Commons

V současné době se předpokládá, že svůj vlastní podpovrchový oceán mají i některé další měsíce ve sluneční soustavě.

Příště na téma Titan a Enceladus - Saturnovy měsíce.

Autor: PH