V jakém klimatu žil Jan Žižka z Trocnova? Část II.

V minulém díle jsme blíže představili, jaké klima panovalo v době husitských válek a soustředili jsme se na vliv počasí v prvních letech revolučního tažení. Úvodní článek byl završen rokem 1424, který můžeme považovat za přelomový. Žižka v této době drtil své nepřátele, až na bojišti v říjnu 1424 padl. Naše země se ocitla před hranicí kolapsu, neúrodné roky ve spojení se snižováním zásob živením vojsk decimovalo obyvatelstvo. Ačkoliv byl rok 1425 počasím příjemnější, extrémně suché a teplé léto sýpky nenaplnilo. Naopak lidé byli vysíleni a snáze ochořeli. Dobové zápisky hovoří: „A hned potom kolem sv. Václava přišel tak veliký mor na lidi, že nestačili kopat hroby a dělali společné šachty.“

Zdroj: Webnode

Bohužel ani rok 1426 nepřinesl zbídačenému obyvatelstvu úlevu. Dokonce úroda byla natolik špatná, že hladomor vypukl místy ještě před koncem roku. A v podobném duchu se nesl rok 1427. „Téhož roku byl v Čechách hlad a velmi krutá zima.“ Neúnosná situace přispěla k prvním zahraničním výjezdům. Šlo tak hlavně o výpravy pro potřebné zásoby. Rok 1428 se nesl ve znamení jarních povodní, které hned na začátku roku poničily zaseté plodiny. Co nebylo zničeno na jaře, bylo zaplaveno v létě. V Čechách opětovně propukl mor a takzvané husitské rejsy byly nezbytné pro uživení. K menšímu obratu došlo v roce 1429, kdy klidný rok zajistil dobrou úrodu, nicméně stále nebyl dostatek zásob pro uživení vojsk. Historicky významným se stal rok 1430. Zima byla natolik tuhá, že zamrzla většina řek ve střední Evropě a mráz se na naše území dostal ještě v červnu. „Toho roku kolem sv. Ducha (4. června) spálil mráz osení až skoro doběla.“ Mizivá úroda dále podněcovala zahraniční výjezdy, kde se objevily první neúspěchy. Následující rok přinesl poměrně dobrou úrodu, ale po dlouhém hladu se jednalo jen o malou vzpruhu. Počasí ovlivnilo husitské tažení především na jejich podzimní výpravě do Uher k Váhu. V blátě uvízly husitské vozy a kališníci utrpěli porážku. Vývoj války otevřel možnost církevního koncilia v Basileji, kde se měla probírat otázka husitské víry, slabý záblesk naděje přišel příliš pozdě.

Zdroj: DUM

Další vývoj husitského tažení je představen v III. dílem
Předchozí I. díl

Autor: SG