Katastrofu raketoplánu Challenger před 30 lety zavinily pravděpodobně nízké teploty
Katastrofální selhání desáté mise Challenger STS-51L, bylo přímým důsledkem chybného spoje mezi oběma dolními segmenty pravé pomocné startovací rakety (Solid Rocket Booster). Když raketoplán vstoupil do atmosféry, setkal se ve vyšší nadmořské výšce s tzv. wind shear - střih větru, který trval asi 30 sekund letu. Střih větru charakterizuje změny jeho rychlosti nebo směru během krátké vzdálenosti. Střih větru velmi ovlivňuje bouřky a využívá se i pro předpovědi tornád.
Obr.: Pravá pomocná startovací raketa
Zdroj: spacelaunchinfo.com
Konkrétně selhání spočívalo ve zničeném těsnění, které mělo zabránit horkým plynům prosáknout spoji ven z raketového motoru, kde hoří pohonné látky. Když těsnění selhalo, horký plyn začal unikat, což porušilo strukturu vnější nádrže.
Rekordně nízké teploty (-7 °C) v celém regionu startovací plošiny (Florida, mys Canaveral), které panovaly v noci před vzlítnutím, způsobily zamrznutí odpalovací rampy. Led nahromaděný v noci bylo třeba odstranit ještě před startem. Nízké teploty se však podepsaly i na těsnění, které se ve vyšších teplotách vrací běžně zpět do jeho nekomprimovaného tvaru. Avšak v teplotách pod bodem mrazu nedošlo k jejich navrácení a vznikla tak mezera mezi spoji právě v okamžiku zapálení. Teplota při startu byla okolo 2 °C, což bylo o 15 °C méně než při jakémkoliv jiném pokusu.
Obr.: Katasrofa raketoplánu Challenger
Zdroj: wikipedie
Počasí zahrálo roli i v odlišné teplotě na povrchu raketoplánu. Jedna strana Challengeru měla teplotu kolem nuly, avšak druhá strana osvětlená a zahřívaná sluncem se dokázala zahřát na 10 °C. Dle závěrečné zprávy bylo doporučeno, aby teplota při startu byla vyšší než 12 °C. Avšak vyšetřovatelé tvrdí, že pokud by činitelé znali všechna fakta, je vysoce nepravděpodobné, aby byla operace zahájena. Tedy vznikají zde spekulace, že start byl povolen kvůli konkurenčnímu boji mazi USA a Sovětským svazem.
Obr.: Posádka raketoplánu Challenger
Zdroj: NASA
Katastrofa raketoplánu Challenger změnila způsob řízení vesmírného programu NASA, a dodnes je připomínána jako jeden z nejčernějších dnů v historii letů do vesmíru.
Autor: SG