Více jak 90 % dětí na světě dýchá znečištěný vzduch

V roce 2016 bylo zaznamenáno více jak 600 000 úmrtí dětí na následky respiračních onemocnění způsobené znečištěným ovzduším. Ve věkové skupině do pěti let jsou škodliviny ve vzduchu dokonce příčinou smrti u 1 z 10 dětí.

Znečištěné ovzduší trápí velká, průmyslová města napříč světem. Tento problém se nevyhýbá zemím třetího světa ani státům rozvinutým. Disharmonizující sloučeniny v ovzduší nejenže zatěžují náš respirační systém, ale negativně ovlivňují i neurologický vývoj a kognitivní funkce našeho těla. Můžou vést i k propuknutí astmatu nebo dětské rakoviny. Dlouhodobé vystavování organismu znečištěnému ovzduší také zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. 

„I když dnes existuje mnoho způsobů, jak redukovat emise v ovzduší, stále vystavujeme své děti extrémnímu chemickému koktejlu,“ řekla doktorka Maria Neira ředitelka Oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních faktorů ovlivňující zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO). Děti jsou škodlivinám ve vzduchu vystaveny mnohem více než dospělí. Dětské tělo dýchá častěji, tedy vdechuje více škodlivin. Navíc výška dětí nad zemským povrchem je mnohem menší než u dospělého člověka, ale právě při zemi jsou většinou koncentrace nebezpečných látek vyšší. 

Zdroj: FirstCry Parenting

Na pomyslném žebříčku nejvíce znečištěných měst světa stojí město Láhaur v Pákistánu. Indické Dillí se pak drží v těsném závěsu. V těchto metropolích stojí škodlivé směsi v ovzduší za většinou onemocnění tamních obyvatel. V Indii je právě začínající zimní sezóna nejvíce nebezpečná. Průměrné koncentrace částic menších než 2,5 mikrometrů (PM2.5) dosáhly v měsíci říjnu hodnoty 354, přičemž pro zdraví člověka jsou akceptovatelná čísla pod 25.

Ve vyspělých zemích nejsou tato čísla o nic přívětivější. Nadlimitním koncentracím PM2.5 je vystaveno 52 % dětí pod pět let. WHO samozřejmě na tuto nešťastnou situaci reaguje značnou sérií doporučení, které by měly nepříznivý stav ovzduší zmírnit. Kromě omezení spalování fosilních paliv se zde řadí „čistější“ doprava, ale i nové urbanistické koncepce zelených měst.