Na Středním východě se zbarvilo Urmijské jezero do krvavě červené

Největší jezero Středního východu v posledním období prodělává mnoho změn. Nedávno došlo ke smrštění jeho dosavadní rozlohy. Aktuálně se navíc i zbarvuje do rudavě červené. Proč? Odpověď nalezneme analýzou mikroskopického života v jezeře.

Jezero je napájeno zhruba 60 řekami a potoky, které však nejsou trvalými toky, ale spíše mají občasný průtok. Navíc z jezera již neodtéká žádný vodní tok, díky čemuž se v něm hromadí velké množství minerálů a solí. Vzhledem k tomu, že jezero postrádá odliv, veškerá voda se z jezera dostává pouze odpařováním. Sůl se však již z jezera neodpařuje, nýbrž se zde hromadí, především pak na břehu jezera. Dokonce tento jev je možné pozorovat i na satelitních snímcích, kdy sůl zde tvoří bílý lem.

Obr.: Urmijské jezero v tmavě červených odstínech
Zdroj: CityLab

Jelikož se v posledních letech zvýšily teploty v oblasti, následkem čehož se výrazněji odpařuje z jezera voda, více se začala hromadit ve vodní nádrži sůl. Vyšší koncentrace soli ve vodě, pak vytvořilo vhodné místo pro život specializovaným bakteriím typu Halobacteriaceae. Tyto bakterie produkují růžový až červený pigment (bacterioruberins). Satelitní snímky, jenž odhalily zarudnutí jezera, indikují v jezeře silný fyziologický roztok.

Irán však není jediným místem, kde místní jezero může připomínat koupel neslavně známé hraběnky Bathory. Hypersalinní Tyrrellské jezero leží například v Austrálii. Kvůli bakteriím zarudlo i pobřeží San Franciského zálivu, následkem vypouštění průmyslové soli.

Obr.: Tyrrellské jezero, Austrálie
Zdroj: haloarchaea.com

Autor: SG