Monitoring polárních oblastí - díl I

Na Zemi vymezujeme severní polární oblast – Arktidu a jižní polární oblast Antarktidu. Vymezení Antarktidy není příliš složité, jelikož se jde o celistvou pevninu a okolní moře. Avšak u Arktidy je to mnohem složitější, protože se jedná o seskupení několika pevnin, které jsou silně ovlivňovány mořskými proudy. Právě díky nim je klima této oblasti poměrně rozmanité. Ač je tato oblast obecně vnímána jako jedno z nejchladnějších míst na Zemi, které se nevyznačuje pestrostí, opak je pravdou. Například Hudsonův záliv Kanadě je polovinu roku zamrzlý, ale norský přístav Hammerfest, který je o 1 000 km severněji, vůbec nezamrzá. Kvůli tomu se oblast Arktidy nevyčleňuje jen geograficky (úroveň rovnoběžky polárního kruhu), ale podmínkou vymezení je průměrná teplota nejteplejšího měsíce (července) pod 10 °C.

Obr.: Geografické a klimatologické vymezení severní polární oblasti (modrá linie znázorňuje severní polární kruh, červená pak izotermu nejteplejšího měsíce na hranici 10 °C)
Zdroj: wikipedia.org

Výzkum polárních oblastí probíhá až od poloviny 80. let minulého století. Ač se může zdát, že tyto oblasti jsou pro lidskou populaci naprosto zbytečné, není tomu vůbec tak. V těchto lokalitách jsou hlavní rezervoáry vody v ledovcích, které značně ovlivňují výšku hladiny oceánů, ale i globální klima. Směr atmosférické cirkulace a energetických toků Země, které následně ovlivňují stabilitu klimatu a s tím pak spojený vzestup mořské hladiny i rozpad šelfových ledovců, což zase souvisí s následným uvolňováním metanu – to vše ovlivňují polární oblasti. Ledovce jsou tvořeny ledem buď mořským, vznikajícím mrznutí slané mořské vody, nebo ledem vytvořeným akumulací padajícího sněhu. Mořský led pokrývá asi 26 miliónů km² povrchu planety a ledovec tvořený zhutnělým sněhem zabírá asi 15 miliónů km², což je dohromady asi 10 % rozlohy Země. Z těchto slov je patrné, jak jsou tyto oblasti pro nás důležité, a proto je jejich mapování zásadní.

Obr.: Rozložení zásob vody na Zemi - sladké vody jsou pouhá 3 % z čehož je 77 % zásob vázáno v ledovcích
Zdroj: HowStuffWorks

Monitoring polárních oblastí byl na začátku dálkového průzkumu Země celkem pozadu. Velkého pokroku v tvorbě map území okolo světových pólů dosáhlo Polární geoprostorové centrum (PGC). PGC spadá pod univerzitu v Minnesotě, kde dokázali vytvořit webovou aplikaci využívající snímků s velkým prostorovým rozlišení Arktidy a Antarktidy. V roce 2007 se objevil projekt LIMA (The Landsat Image Mosaic of Antarctica), který se věnoval oblastem v Antarktidě, celkově vzniklo přes 1 100 snímků.

Obr.: LIMA
Zdroj: lima.usgs.gov

Více o technické stránce dálkového průzkumu polárních oblastí si můžete přečíst v příštím článku. Budeme se věnovat hlavně družicím pořizujících snímky z těchto oblastí a také světovým projektům, které se zaměřili právě na výzkum ledovců. Dozvíte se jakých pokroků vědci dosáhli a co všechno dokázali již odhalit.

 Autor: SG