Vyšší teploty jaro nedělají

V posledních dnech se v mediích neustále setkáváme s nadpisy „Jaro je tady!, Jaro přišlo o měsíc dřív, Zima skončila...“

Ano počasí, které panuje nad střední Evropou je suché, přes den teplé. Ale co je to vlastně jaro?

Definice jara máme dvě. Meteorologické jaro začíná v březnu a končí na konci května. Astronomické jaro přichází spolu s jarní rovnodenností a končí letním slunovratem. Vše ostatní jsou jen připodobňování. Lidé často mají potřebu škatulkovat, takže určité počasí nazývají rovnou ročním obdobím. Bohužel přesná teplota pro jarní den neexistuje. Letní den nastane, pokud maximální teplota překročí 25 °C, ale co je jarní den? 20 °C, 15 °C nebo 10 °C ?

Ani z pohledu počasí se nedá mluvit o vyložené jarním počasím. Rosné body jsou velmi nízko, takže vzduch je velmi suchý. Díky tomu se sice maximální teploty pohybují kolem 10 °C, ale minimální teploty klesají k nule a v údolích a v nížinách i pod nulu. Dokud bude mrznout, tak se příroda nebude výrazně probouzet.

Toto počasí ani výrazně neubližuje sněhu na horách. Sníh v noci zmrzne a přes den lehce povolí, rozhodně se však nejedná o výraznou oblevu, kdy by ze svahu tekly potoky vody. To můžeme dobře vidět, na horních tocích potoků a řek. Většina těchto toků má stále stejný průtok.

O jarním počasí tedy mohou teoreticky mluvit lidé žijící v Praze, v Brně či v Polabí nebo na jižní Moravě. Tam všude na Sluníčku bude teplo a zimní bunda vám bude přes poledne na obtíž. Bohužel toto počasí je zrádné, protože nízká vlhkost na sebe váže nízké rosné body. Na Sluníčku se sice můžete potit, ale když vás pak ofoukne vítr, teplota je výrazně nižší. Proto velmi často na jaře vrcholí chřipková epidemie. Lidé toto počasí velmi často podceňují.

Autor: TD