Moc hub srpnových – moc vánic sněhových

Srpen bývá druhým nejteplejším měsícem v roce a v 30 % let dokonce měsícem nejteplejším. Většinou se ale průměrná denní teplota pozvolna snižuje a znatelně také ubývá slunečního svitu. Poslední srpnové dny bývají v pranostikách už často označovány jako podzimní.

Průměrná teplota vzduchu se v srpnu pohybuje lehce nad 17 °C a je o necelý stupeň nižší, než v červenci. Průměrný úhrn srážek se pohybuje okolo 75 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2) a patří mezi nejdeštivější měsíce v roce, srážky se většinou vyskytují v méně dnech, ale s vydatnými úhrny. Trvání slunečního svitu se pohybuje okolo 210 hodin, což je oproti červenci pokles o 10 hodin a v září bude slunečního svitu dokonce o 60 hodin méně, než v srpnu.

Srpen je oproti červenci na pranostiky bohatší a nejvíce pranostik se vztahuje k svátku Vavřince a Bartoloměje, ale i k dalším dnům se jich vztahuje více. K svátku Dominika například tato: Parno na Dominika, zvěstuje tuhou zimu. Pro Vavřince: Vavřinec – první podzimec. Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje. Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti. Vavřincův déšť – myší úroda. K Bartoloměji se váže pranostik z celého měsíce vůbec nejvíce a tento den je v lidové meteorologii považován za přelom mezi létem a podzimem. K Bartoloměji se vážou tyto pranostiky: Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku. Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. Sucho na Bartoloměje – mrazné zimy naděje. Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi. Svatý Bartoloměj všemu hlavu zlomí.

Obecné pranostiky pro srpen jsou následující. Srpen začíná, co červenec končil. Srpen má nejkrásnější počasí v roce. Co červenec neupeče, to už srpnu neuteče. V srpnu již nelze slunci mnoho věřit. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.