Listopad v číslech a pranostikách

Název měsíce listopad je odvozen od padání listí, které je pro tuto roční dobu typické. Ve starém římském kalendáři byl měsícem devátým, tedy „novem“ a odtud se vzal hojně užívaný název november.

Listopadové počasí se vyznačuje největším množstvím oblačnosti v roce. Průměrně je obloha zatažená z 80 %. Listopadové počasí bývá bohaté na mlhy a vlhké, ale velké úhrny srážek se nevyskytují. Vysoké je také množství přízemních mrazíků. V tomto měsíci se většinou vyskytuje první sněhová déletrvající pokrývka nové zimy a počet dnů se sněhovou pokrývkou se v průměru pohybuje kolem čtyř.

Průměrná teplota se v listopadu pohybuje okolo 3,1 °C, což je o 5 °C méně, než během října. Průměrný úhrn srážek dosahuje 47 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2). Což je stejně jako v říjnu. V listopadu svítí slunce průměrně okolo 50 hodin, což je oproti říjnu pokles o 70 hodin.

Z hlediska pranostik, jsou nejzajímavější svátky Všech svatých, podle kterých se hlavně předvídá nadcházející zima. „Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci. Když na Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo; když déšť, tu je třeba za pecu vlézt.“  Dále pak Martin, který bývá považován za první sněhovou „vlaštovku“ zimy. „Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. O Martině po ledu, o vánocích po blátě. Jestli na den svatého Martina ve dne v noci oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima; jestli ale mlhavo, tedy též taková zima přijde.“

Obecné pranostiky pro listopad jsou tyto. Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok na to bývá. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři. Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu. Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.  Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima. Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.