Blesky, víte jak vznikají a jak je rozlišujeme?

SERIÁL: BOUŘKOVÁ OBLAKA
Díl 6. BLESKY

Blesky, ačkoliv ještě nejsou zcela probádány, dnes patří mezi velmi složité a pro ne-fyziky jen těžko pochopitelné jevy. Cílem tohoto článku není vysvětlit, co se z hlediska fyziky na obloze před, během a po úderu blesku odehrává nebo co dělat a nedělat při bouřce - spíše se pokusím obecně a jednoduše popsat jednotlivé druhy blesků a upozornit na některé zajímavé (a pro některé z vás možná dosud neznámé) jevy.

Typické blesky mohou vznikat mezi oblakem a zemí (typ CG), ale častěji vznikají mezi dvěma oblaky (typ CC). Blesky bývají často doprovázeny mohutným, někdy až ohlušujícím zvukem, který nazýváme hrom, a který vzniká kvůli prudkému rozpínání vzduchu, které je důsledkem náhlého ohřátí vzduchu bleskovým výbojem - teplota v okolí blesku dosahuje někdy až 30 000 °C, tedy přibližně pětinásobku teploty, kterou lze naměřit na povrchu Slunce.

Blesky typu CG, mrak-země:



Blesky mohou vzniknout také v důsledku silných lesních požárů, při zemětřesení, při písečných bouřích (délka výboje 1 m), v oblacích popelu při sopečných erupcích (až 100 m) nebo při explozi termojaderných zbraní (délka až 1 km)

Blesky rozdělujeme podle tvaru do několika skupin:

Čárový blesk - typický dlouhý, přímý blesk, který je téměř vždy doprovázen hromem
Plošný blesk - blesk typu CC, který se rozptyluje po velké ploše a často tak chvilkově prozáří kontury oblaků, není doprovázen hromem
Stuhový blesk - blesk, u kterého jsou kanály, kterými prochází výboj, posunuty větrem

Blesk typu CC, mrak-mrak

zdroj snímku: http://www.weathersnapshot.com/top-10-weather-photographs-3202014/


Mimo tyto druhy blesků, které každý z nás jistě během svého života shlédne nesčetněkrát, existují i takové druhy blesků, které jsou velmi vzácné a jen obtížně pozorovatelné.

Růžencový / perlový blesk - vzácný druh blesku, jehož hlavní výboj se rozdělí na několik jednotlivých úseků, které postupně zanikají za velmi hlučného, hromového doprovodu
Kulový blesk - vzácný druh blesku, který doposud nebyl zcela objasněn a jehož princip zůstává velkou záhadou. Vzniká nejen při bouři, ale i za jasného počasí.
Nadoblačný blesk - od ostatních blesků se velmi liší a trvá jen několik desítek milisekund - je velmi obtížné ho spatřit

Nadoblačné blesky jsou též známy pod označením červený skřítek, přeloženým z anglického red sprite - pro jeho nepolapitelnou vlastnost. Vznikají společně s výboji typu CG nad bouřkovými oblaky velmi silných bouří a zasahují do stratosféry. Projevuje se jako červeno-oranžový nebo modře zbarvený, velmi krátce trvající záblesk. Až na výjimky jsou však pro lidský zrak nepostřehnutelné.

Jen o milisekundu dříve, než se vyskytne na obloze skřítek, může se utvořit i zajímavý, halový jev tvaru kružnice o průměru 50 km a tloušťce 10 km. Toto halo má střed ve výšce 70 km nad počátkem výboje CG a vzniká za přítomnosti stejného fyzikálního jevu, jako skřítek.


zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadobla%C4%8Dn%C3%BD_blesk

V příštím díle tohoto seriálu se zaměříme na oblačnost, která předchází výskytu bouřkových oblaků nebo na ně předem upozorňuje.

Seriál: BOUŘKOVÁ OBLAKA

Díl 1. VZNIK, Díl 2. CHARAKTERISTIKA, Díl 3. DOPROVODNÁ OBLAKA, Díl 4. SUPERCELY, Díl 5. VZDUŠNÉ VÍRY, Díl 6. BLESKY, Díl 7. OSTATNÍ OBLAČNOST, Díl 8. ZÁNIK BOUŘE

Autor: PH