Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Město Jihlava se nachází v nejvyšší nadmořské výšce v rámci krajských měst České republiky. A tomu odpovídá i průměrná roční teplota vzduchu, která patří k těm nejnižším. Na většině území Jihlavy se průměrné roční teploty pohybují mezi 6 až 7 °C. V centru města a v městských částech Antonínův Důl a Červený Kříž se průměrné roční teploty dostávají až k 8 °C. V těchto oblastech se nachází větší míra zastavěné plochy nebo jsou zde průmyslové zóny s velkými parkovišti.

Srážky

Průměrné roční úhrny srážek jsou zde díky vyšší nadmořské výšce o něco větší než činní průměr v ostatních krajských městech České republiky. Většinou se pohybují mezi 600 až 650 mm. Na severu a severozápadě města, tedy v částech Staré Hory, Zborná a Pávov se průměrné roční srážkové úhrny pohybují i kolem 680 mm. Může za to zvyšující se pohoří severně do krajského města, které zejména při postupu srážek z jihu či jihozápadu může díky návětrnému efektu mírně zesilovat srážky.

 

Meteorologická stanice

Jihlava, Hruškové Dvory

Meteorologická stanice se nachází jen několik desítek metrů od řeky Jihlava na jižním svahu a spíše v nezastavěné části východně od centra města. Klima Jihlavy tedy reprezentuje spíše jen částečně.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	468 m n.m.
Maximální denní teplota	35,8 °C	22. 7. 2015
Minimální noční teplota	-25,4 °C	12. 1. 1963
Největší minimální teplota	18,5 °C	25. 7. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin	80 mm	19. 9. 1906
Maximální sněhová pokrývka	60 cm	7. 3. 1965

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Vliv počasí z Moravy i Čech

Krajské město Jihlava se nachází na Českomoravské vrchovině, odkud je všude kousek, ale vlastně i daleko. I počasí se v tomto ohledu díky poloze tohoto města chová podobně.  Slabší frontální systémy, které postupují ze západní do střední Evropy a zároveň se rozpadají, končí právě v této oblasti. Naopak pokud se na Moravě vyskytují srážkové vlny od jihovýchodu, tak Jihlava patří mezi nejzápadnější města, kam se tyto srážky většinou dostávají. Oblevy ze západu jsou zde mírnější než na ostatním území v Čechách a ani fénové situace z jihovýchodu, které přinášejí výraznější oteplení na Moravu, se zde tolik neprojevují.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Významné sněžení při severozápadní cyklonální situaci (NWc)

Zejména v listopadu, v únoru a v březnu při severozápadní cyklonální situaci se v Jihlavě a okolí tvoří četné sněhové přeháňky, které někdy mají parametry sněhových bouří. Dochází k nim převážně při čerstvém a vlhkém severozápadním proudění. Nad Polabím tyto přeháňky většinou slábnou, ale při zvyšující se nadmořské výšce Českomoravské vrchoviny, dochází k opětovnému nárůstu vlhkosti a četnost i intenzita sněhových přeháněk je větší. Často se vytváří jakési koridory, v nichž sněhové přeháňky postupují v řadě za sebou připomínající “vláček“. V těchto sněhových přeháňkách se snižuje velmi rychle teplota a klesá dohlednost i pod 100 m.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Vichřice v Jihlavě 1. 3. 2008

Hluboká tlaková níže (970 hPa), která se na konci února 2008 zformovala nad Atlantikem, přecházela přes střední Evropu v sobotu 1. 3. 2008. Teploty před studenou frontou se v teplém sektoru pohybovaly kolem 12 °C a byly zaznamenány ještě v dopoledních hodinách. Samotná studená fronta postupovala od severozápadu a do Jihlavy dorazila v dopoledních hodinách. Na studené frontě se vytvořila SQL (čára bouřek), která přinesla velmi silný vítr s nárazy až 35 m/s.

Na území krajského města Jihlava bylo zaznamenáno přes 245 událostí, kde museli zasahovat hasiči. Jednalo se zejména o vyvrácené stromy, spadlé střechy či poničená auta. Zraněny byly i dvě osoby. 

Vichřice za sebou nechala velké polomy i v okolních lesích (jihlava.idnes.cz)

 

Vhodnost návštěvy

K navštívení tohoto města z meteorologického hlediska doporučujeme především letní měsíce. Zde se jako hlavní riziko jeví bouřky z tepla. V zimních měsících v Jihlavě panuje chladné počasí se sněhovými přeháňkami a dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Sněhové vločky vás zde díky vyšší nadmořské výšce mohou překvapit na jaře či na podzim.

 

Základní informace:

Město Jihlava leží na historické hranici mezi Čechami a Moravou. Větší část města spadá pod Moravu, ale místní mnohdy sami neví k jaké příslušnosti se hlásit. Mladší generace se cítí být spíše Čechy, starší jsou více na vážkách. Staré hornické město se nicméně stalo krajským městem pro tuto přechodnou oblast a od roku 2000 stojí v čele kraje Vysočina. V Jihlavě celkově žije něco málo přes 50 tisíc obyvatel, což je nejmenší počet ze všech krajských měst. Celková rozloha města je necelých 79 km².

 

Významnost města v rámci České republiky:

Jihlava se stala tranzitním městem, díky své poloze na spojnici mezi dvěma největšími městy ČR – Prahou a Brnem. Dálnice D1 prochází v těsné blízkosti jihlavské zástavby a díky blízkosti kvalitní komunikace zde vznikly i nové průmyslové podniky.

Z hornického města se nyní stalo významné průmyslové město, zaměřené na strojírenství konkrétně na automobilový průmysl. Až 5 000 osob pracuje ve firmě BOSCH Diesel, mezi další nejznámější podniky pak patří Automotive Lighting, věnující se výrobě automobilových světlometů, Motorpal produkující vstřikovací systémy nebo Tesla Jihlava.

V Jihlavě také sídlí jediná veřejná vysoká škola neuniverzitního typu na Vysočině. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě se nedělí na fakulty jako je tomu u vysokých škol univerzitního typu a většina studijních programů končí titulem bakalář.

Firma BOSCH Diesel v Jihlavě

Zdroj: prumysldnes.cz

 

Historie a významné historické události:

První písemná zmínka o Jihlavě pochází z roku 1233, ale již z konce 12. století byla na návrší nad řekou Jihlavou doložena vesnice s kostelem sv. Jana Křtitele. Brzy se Jihlava stala horním městem, když na jejím území byla nalezena stříbrná ruda. Díky tomu byla odstartována kolonizace města i blízkého okolí, která přivedla kromě horníků i řemeslníky a obchodníky. Lidé sem přicházeli z celé Evropy a město se rozšířilo i na druhý břeh řeky. Jihlavě přineslo stříbro velké bohatství a brzy se započala stavba nového kostela a kláštera. Město se stalo jedním z nejmocnějších v království a začaly se zde razit i mince.

Jihlava se může pochlubit i prvenstvím v oblasti práva, kdy poprvé ve střední Evropě bylo vedle městského práva zavedeno i horní právo. Několik století byla Jihlava i sídlem vrchního horního soudu.

Starý stříbrný důl pod Jihlavou

Zdroj: speleojihlava.cz

 

Nejbohatší stříbrné žíly byly vytěženy již na konci 14. století a do města přišly i další pohromy ve formě zemětřesení a záplavy. Jihlava se musela přeorientovat více na obchod a řemesla, nejvíce prosperovalo soukenictví. Po velkém požáru se změnila architektura města v renesanční styl. Další útlumy v rozvoji města zapříčinila třicetiletá válka. Po okupaci švédskými vojsky zbyla v městě asi 1/8 obyvatel. Obnova města se nesla v barokním duchu. Druhou mízu pak Jihlava získala s rozvojem soukenické výroby za doby Marie Terezie a brzy se stala největším producentem monarchie Rakouska-Uherska.

Mezi jednu z nejvýznamnějších historických událostí ve městě se bezesporu řadí vyhlášení Basilejských kompaktát, jimiž v roce 1463 byly oficiálně ukončeny husitské války v našich zemích.

Basilejská kompaktáta schvalované před radnicí města Jihlavy v roce 1463

Zdroj: ceskenovinky.eu

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

Jak již bylo zmíněno výše, Jihlava je hraniční město mezi Moravou a Čechami, což dosvědčují hraniční kameny, které zde můžeme najít. Kameny byly vyskládány podél hranice na příkaz Marie Terezie. Hraniční kameny mají tvar čtyřbokého jehlanu, na jehož protilehlých stranách jsou vyobrazeny heraldické znaky Čech – český lev a Moravy - moravská orlice. V Jihlavě se nachází velké množství dalších památek. Městská památková rezervace byla vyhlášená v roce 1951 díky jedinečné kombinaci gotiky, renesance a baroka. V historickém jádru je celkově 213 památkově chráněných objektů, z čehož je 70 památek.

Mezi nejvýznamnější památky pak patří hradební systém města Jihlavy již z 13. století. Hradby měly strategický význam, kvůli poloze na hranicích mezi Čechami a Moravou. Celkově bylo v hradbách 5 bran, z nichž byla do dnešních dnů zachována jediná brána, brána Matky Boží, která se stala symbolem města. Brána je zpřístupněna a slouží jako vyhlídkové místo a naleznete v ní i muzeum jihlavského podzemí a dolování. Právě podzemní síť je další velkou atrakcí města. Celkově má rozlohu 50 000 m² a délku asi 25 kilometrů, díky čemuž se řadí na druhé místo největších podzemí v Česku, přístupno je asi 10 kilometrů chodeb.

Nejzajímavější částí je pak tzv. svítící chodba, která ve tmě svítí slabým zelenkavým světlem, které je způsobeno fosforeskujícím chemickým nátěrem, tato část je také často spojována s výskytem nadpřirozených jevů. Jihlava se může pyšnit i historickým centrem, v jehož jádře leží Masarykovo náměstí. Dominantou je zde barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly. V blízkosti kostela se nachází i radnice, která vznikla spojením tří gotických domů. Na náměstí nalezneme i Muzeum Vysočiny z roku 1892. 

Brána Matky Boží se stala dominantou města

Zdroj: panoramio.com

 

V blízkosti historického centra se rozkládá lesopark Březinovy sady, který vznikl ze sbírky občanů. Součástí lesoparku je i Zoologická zahrada, která přivítala první návštěvníky v roce 1957. Zoo bývá přezdívána jako „zoo bez mříží“ nebo „zoo pěti kontinentů,“ ročně přivítá okolo 250 tisíc návštěvníků. V Jihlavě se také koná několik kulturních akcí, k těm nejznámějším se řadí Jihlavský havířský průvod nebo Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava.

Zoologická zahrada Jihlava

Zdroj: turistickyatlas.cz