F

vyskytuje se v horských oblastech. Je to teplý a suchý vítr, který se vyskytuje na závětrných svazích. Aby vznikl, musí se vyskytovat na obou stranách horského hřebene rozdílný tlak. Vzduch, který je nucený na návětrné straně stoupat, se adiabaticky ochlazuje o 1 °C na 100 m, neboť ještě není nasycený vodními párami. V úrovni hladiny kondenzace, kde teplota vzduchu klesne na hodnotu rosného bodu končí suchoadiabatický pokles teploty a začíná vlhkoadiabatický pokles, který je nižší a má hodnotu 0,6 °C na 100 m. Na návětrné straně se tvoří oblaka a srážky. Ze závětří je nad hřebenem pozorovatelná bariéra oblaků. Po překonání horské překážky vzduch klesá, a protože má menší vlhkost dochází k suchoadiabatickému oteplování, tedy o 1 °C na 100 m. Při sestupu vzduchu na závětrné straně se oblaka rozpouštějí, přičemž na návětrné straně vznikají nové. Výsledkem sestupu vzduchu na závětrné straně je velké oteplení a snížení relativní vlhkosti. Föhn se vyskytuje v Alpách, Karpatech, Skalnatých horách, v Kanadě a na Etiopské vysočině.

• Perioda výkyvů teploty půdy se s hloubkou nemění

• Teplotní amplituda se s aritmetickým růstem hloubky zmenšuje, tedy že v určité hloubce klesá denní teplotní amplituda teploty na 0 °C. Stálá roční teplota se vyskytuje v hloubce 10 až 30 m

• Čas maxima a minima teploty se v denním a ročním chodu opožďuje s hloubkou

• Hloubky stálé denní a roční teploty jsou ve stejném poměru jako odmocniny period výkyvů